Modlitba za nemocné

Zvláštní případ

Se svým manželem jsem jednou navštívila jisté shromáždění, kde nás o modlitbu za uzdravení požádal jeden bratr, který velmi trpěl tuberkulózou. Byl bledý a vyhublý. Žádal, aby se Boží lid za něho modlil. Vyprávěl nám, že má nemocnou rodinu a že mu zemřelo dítě. Dojímavě líčil svoje utrpení. Poznamenal, že už delší dobu touží po tom, aby mohl osobně poznat rodinu Whiteových. Věřil, že když se oni za něho pomodlí, bude uzdraven. Po shromáždění nás bratři upozornili na tento případ. MZN 59.1

Sdělili nám, že sbor se snaží této rodině pomáhat, protože bratrova manželka je nemocná a zemřelo jim dítě. Bratři se již dříve sešli v jeho domě a modlili se za tuto trpící rodinu. My jsme tehdy ve shromáždění měli mnoho dalších povinností, a tak jsme museli omluvit svoji nepřítomnost při modlitbě za tohoto bratra. MZN 60.1

Po zkušenostech jsem byla rozhodnuta nemodlit se za nikoho, když to nebude na přímý pokyn Ducha Božího. Bylo mi ukázáno, že i mezi světiteli soboty je tolik nepravostí, že jsem se nechtěla modlit za lidi, jejichž život jsem neznala. V tomto smyslu jsem také bratrům vyjádřila důvod své nepřítomnosti. Bratři mě ale ujišťovali, že podle jejich vědomí jde o počestného bratra. Pak jsem měla příležitost si s tímto bratrem, který chtěl, abychom se modlili za jeho uzdravení, pohovořit. Při rozmluvě jsem ale cítila určitou tíseň. Plakal a mluvil, že nás toužebně očekával a je si jistý, že kdybychom se my za něho pomodlili, uzdravil by se. Řekli jsme mu, že neznáme jeho život a byli bychom raději, kdyby se za něho modlili ti, kteří ho znají. Ale on nás stále se vší vážností žádal o modlitbu. Proto jsme se rozhodli zamyslet se nad jeho případem a celou záležitost ještě v noci předložit Pánu a poté, když se nám případ objasní, vyhovět jeho žádosti. MZN 60.2

Tu noc jsme prosili Pána, aby nám případ objasnil. Prosili jsme o poznání Boží vůle. Toužili jsme, aby Bůh byl oslaven. Bude Pán chtít, abychom se za tohoto trpícího člověka modlili? Toto břemeno jsme přenechali Bohu a šli jsme si odpočinout. Ve snu jsem viděla, o co u tohoto člověka jde. Byl mi ukázán jeho život od dětství a poznala jsem, že Bůh by nebyl vyslyšel naši modlitbu, protože nemocný tajil v srdci nepravost. Následujícího rána nás přišel tento muž požádat o modlitební přímluvu. Šli jsme s ním stranou a řekli jsme mu, že s lítostí musíme jeho žádost odmítnout. Vyprávěla jsem mu svůj sen, jehož pravdivost potvrdil. Od dětství podléhal neřesti sebeukájení a nezvítězil nad tím ani v manželském životě. Řekl však, že by s tím rád skončil. MZN 61.1

Tento člověk měl možnost zvítězit nad dávným zlozvykem. Byl již ve středním věku. Jeho mravní zásady byly tak oslabeny, že při náporu hříšného pokušení znovu podléhal svým vášním. Jeho tělesné pudy vítězily nad vším ostatním. Ptala jsem se ho na zdravotní reformu. Řekl, že podle ní žít nemůže. Kdyby domů donesl např. celozrnnou mouku, jeho žena by ji vyhodila. Církev této rodině pomáhala a modlila se za ni. Zemřelo jim dítě, žena byla nemocná a manžel chtěl, abychom se za něho modlili, aby čistý a svatý Bůh udělal zázrak a uzdravil ho. Tento muž, který se denně zneuctíval, se odvažoval přistupovat do Boží přítomnosti a žádat Boha o nové tělesné síly, jež hanebně promrhával a vždy znovu a znovu je utrácel v hříšné rozkoši. Jak dlouho shovívavý je Pán! Kdyby s člověkem jednal podle jeho zvrácených činů, kdo by zůstal naživu? Byl by Pán snad vyslechl naše prosby a odpověděl na ně, kdybychom byli méně obezřetní a byli bychom se přimlouvali za tohoto člověka v jeho nepravosti? “Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem, tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti.” Žalm 5,5.6. “Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel.” Žalm 66,18. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 349-351) MZN 61.2