Modlitba za nemocné

Odevzdanost a víra

Modlitbu by mělo předcházet důkladné sebezkoumání, zda v našich životech nepřehlížíme hříchy, které je třeba vyznat a zanechat. Při vědomí naší slabosti je na místě hluboká pokora duše před Bohem a pevné, pokorné spolehnutí se jen na zásluhy Kristovy krve. Ani půst, ani modlitba nic nezmohou, když převrácené jednání vzdaluje srdce od Boha. “Zdalipak půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít? Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi?” MZN 41.1

“Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: ‘Tu jsem!’ Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne. Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí.” Izajáš 58,6.7.9.11. MZN 42.1

Pán žádá dílo celého srdce, dobré skutky prýští ze srdce naplněného láskou. Všichni by měli starostlivě a modlitebně zvažovat své pohnutky a činy. Boží zaslíbení je podmíněno poslušností a zachováváním všech jeho požadavků. Prorok Izajáš mluví: “Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuč svůj hlas jako polnici! Mému lidu ohlas jeho nevěrnost, domu Jákobovu jeho hříchy. Den co den se mne dotazují, chtějí poznat moje cesty jako pronárod, jenž koná spravedlnost a řád svého Boha neopouští; na spravedlivé řády se mě doptávají, chtěli by mít Boha blízko. ‘Proč se postíme, a nevšímáš si toho? Pokořujeme se, a nebereš to na vědomí.’ Právě v den, kdy se postíváte, hovíte svým zálibám a honíte všechny své dělníky. MZN 42.2

Postíte se jenom pro spory a hádky, abyste mohli svévolně udeřit pěstí. Nepostíte se tak, aby bylo slyšet váš hlas na výšině. Což to je půst, který si přeji? Den, kdy se člověk pokořuje, kdy hlavu sklání jako rákos, žínici obléká a popelem si podestýlá? Dá se toto nazvat postem, dnem, v němž má Hospodin zalíbení?” Izajáš 58,1-5. MZN 43.1