Velké drama věků

234/291

Satanovy největší svody

Brzy se na nebi objeví nadpřirozené úkazy jako znamení moci démonů, kteří konají zázraky. Ďábelští duchové budou obelhávat vládce země i celý svět; budou na ně naléhat, aby se přidali k satanovi v jeho posledním boji proti Boží vládě. Objeví se osoby, které se budou vydávat za Krista a budou se pyšnit tituly a poctami, které patří Vykupiteli. Budou zázračně uzdravovat a tvrdit, že mají zjevení z nebe, která však budou odporovat výrokům Písma. VDV 402.3

Vrcholným činem tohoto podvodného dramatu bude satanovo napodobení Ježíše Krista. Církev již dlouho tvrdí, že očekává příchod Spasitele jako splnění svých nadějí. Boží nepřítel zdánlivě napodobí Kristův příchod. V různých částech světa se satan lidem ukáže jako vznešená bytost oslňující krásy, podobající se Božímu Synu, jak ho popisuje Jan ve Zjevení (Zjevení 1,13-15). Slávu, která ho bude obklopovat, nepřekoná nic, co dosud spatřilo lidské oko. Zazní vítězoslavné volání: “Kristus přichází! Kristus přichází!” Lidé před ním budou padat v úctě na zem, on pozvedne ruce a bude jim žehnat, jako Kristus žehnal svým učedníkům, když žil na zemi. Jeho hlas bude měkký, podmanivý a melodický. Zopakuje některé z pravd, které kdysi vyslovil Spasitel, bude uzdravovat lidské nemoci a pak bude lidem tvrdit, že změnil sobotu na neděli, a všem bude přikazovat, aby světili den, kterému on požehnal. Bude prohlašovat, že lidé, kteří stále zachovávají sedmý den, se rouhají jeho jménu tím, že neposlouchají jeho anděly, které k nim poslal se světlem a pravdou. To bude klam, kterému takřka nebude možné odolat. Jako kdysi Samaritáni, kteří byli podvedeni Šimonem Kouzelníkem, budou i nyní lidé — od nejvyššího po nejprostšího — brát vážně tyto klamy a budou říkat: “On je ta božská moc, která se nazývá Veliká.” Skutky 8,10. VDV 402.4

Boží lid však nebude sveden. Učení tohoto falešného Krista nebude v souladu s Písmem. A bude také žehnat ctitelům šelmy a jejího obrazu, tedy lidem, o nichž Bible říká, že na ně bude vylit Boží hněv. VDV 403.1

Navíc, Bůh satanu nedovolí, aby přesně napodobil způsob Kristova příchodu. Spasitel upozornil své následovníky, že budou v této oblasti vystaveni podvodům, a proto jednoznačně popsal způsob svého druhého příchodu: “Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné… Když vám řeknou: Hle, je na poušti, nevycházejte! Hle, v tajných úkrytech, nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.” Matouš 24,24-27.31; Matouš 25,31; Zjevení 1,7; 1. Tesalonickým 4,16.17. Skutečný příchod Ježíše Krista nebude možné napodobit. Budou o něm vědět všichni lidé, uvidí ho celý svět. VDV 403.2

Pouze lidé, kteří opravdově studují Písmo a zamilovali si evangelium, budou chráněni před velkým klamem, který ohrozí celý svět. Pomocí biblického svědectví odhalí zamaskovaného podvodníka. Každý člověk bude vyzkoušen. Pravý křesťan se projeví tím, jak bude odolávat pokušením. Je dnes Boží lid tak pevně zakotven v Božím slovu, že odmítne spoléhat na své smysly? Bude v kritické chvíli spoléhat výhradně na Bibli? Satan se bude snažit všemi prostředky zabránit tomu, aby se na tento den připravili a aby pak i obstáli. Zařídí věci tak, aby jim k tomu uzavřel cestu: omámí je pozemským bohatstvím, naloží jim těžká břemena, aby jejich srdce byla přetížena starostmi o tento život a aby je pak den zkoušky zaskočil jako zloděj. VDV 403.3

Protože dekrety vydané různými představiteli křesťanstva proti věřícím, kteří budou zachovávat Boží přikázání, zruší ochranu, kterou jim poskytuje vláda, budou vydáni napospas lidem, kteří je budou chtít zničit. Proto Boží lid uteče z měst a vesnic a společně odejde na nejpustší a nejosamělejší místa. Mnozí najdou útočiště v horách. Tak jako křesťanům v údolí Piemontu, i jim se hory promění ve “svatyně” a budou děkovat Bohu za “vrcholky skal”. Izajáš 33,16. Avšak mnoho lidí ze všech národů, lidé vysoce postavení i prostí, zámožní i chudí, černí i bílí, upadnou do nespravedlivého a krutého otroctví. Pro ty, které Bůh miluje, to budou těžké chvíle. Čeká je zatýkání, věznění, některé i smrt; mnozí zemřou hlady v odporných vězeňských kobkách. Jejich nářek bude každému lhostejný, nikdo jim nepomůže. VDV 403.4

Zapomene Bůh na svůj lid v této těžké hodině? Zapomněl snad na věrného Noema, když svými soudy navštívil předpotopní svět? Nebo na Lota, když z nebe sestoupil oheň, aby zničil města v rovině? Zapomněl na Josefa, žijícího mezi modláři v Egyptě? Nebo na Eliáše, když mu Jezábel přísahala, že ho stihne osud Baalových proroků? Na Jeremiáše, trpícího v tmavé studni ve věznici? Zapomněl snad na tři statečné mládence v rozpálené peci nebo na Daniela v jámě lvů? VDV 403.5

“Sión říkával: Hospodin mě opustil, Panovník na mě zapomenul. Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.” Izajáš 49,14-16. Hospodin zástupů říká: “Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.” Zacharjáš 2,8. VDV 403.6

Nepřátelé je mohou zavřít do vězení, vězeňské zdi však nemohou přerušit jejich spojení s Ježíšem Kristem. Pán, který vidí každou jejich slabost a zná každou jejich zkoušku, stojí nad všemi pozemskými silami. V pustých vězeňských celách je navštíví andělé a přinesou jim nebeské světlo a pokoj. Vězení se stane palácem, protože v něm budou lidé bohatí ve víře, a jeho temné stěny se rozzáří nebeským jasem jako tehdy, když se Pavel a Silas ve filipském vězení modlili a zpívali chvalozpěvy. VDV 404.1