Velké drama věků

Spravedlivé řešení

“Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.” Římanům 6,23. Život je dědictví spravedlivých, smrt je úděl bezbožných. Mojžíš Izraeli řekl: “Předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.” 5. Mojžíšova 30,15. Smrt, o níž se mluví v těchto textech Písma, není přirozená smrt, kterou umírají všichni lidé od Adama, protože jsou hříšní. Je to “druhá smrt”, opak věčného života. VDV 353.4

V důsledku Adamova pádu do hříchu postihla smrt celý lidský rod. Všichni bez rozdílu odcházejí do hrobu. Plán spasení však zajistil, aby všichni lidé mohli být vzkříšení. “Spravedliví i nespravedliví vstanou k soudu;” “jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.” Skutky 24,15; 1. Korintským 15,22. Z hrobů však povstanou dvě rozdílné skupiny lidí. “Všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: Ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.” Jan 5,28.29. Ti, kdo jsou hodni mít podíl na vzkříšení k životu, ti jsou “blahoslavení a svatí”. “Nad těmi druhá smrt nemá moci.” Zjevení 20,6. Ostatní, kteří vírou a pokáním nepřijali odpuštění, musejí nést trest za přestoupení — “mzdu hříchu”. Podstoupí trest různé délky a různého stupně — podle svých činů — a pak zemřou druhou smrtí. Bůh nemůže zachránit hříšníka s jeho hříchy, protože to odporuje Boží spravedlnosti a milosti. Ukončí jeho život, který hříšník svým přestoupením odmítl a prokázal, že ho není hoden. Žalmista říká: “Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné.” A prorok Abdijáš prohlašuje: “Zmizí, jako by nikdy nebývali.” Žalm 37,10; Abdijáš 1,16. Pokryti hanbou zmizí v beznadějném, věčném zapomnění. VDV 353.5

Tak bude odstraněn hřích a všechna bída a zkáza, kterou přináší. Žalmista napsal: “Do záhuby jsi svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky.” Žalm 9,6.7. Apoštol Jan, jak je zaznamenáno v knize Zjevení, prorockým zrakem viděl věčnost a slyšel chvalozpěv, ve kterém se neozval ani jediný falešný tón. Slyšel, jak celé tvorstvo na nebi i na zemi provolává Bohu slávu (Zjevení 5,13). Pak už nebudou existovat odsouzení lidé, kteří by se v nekonečném trápení rouhali Bohu. Trpící bytosti v pekle nebudou svými výkřiky rušit zpěv vykoupených. VDV 354.1