Velké drama věků

Svatyně nové smlouvy

Když se lidé, kteří hledali pravdu, znovu obrátili k listu Židům, zjistili, že již citovaná slova apoštola Pavla hovoří o existenci druhé svatyně neboli svatyně nové smlouvy: “I ta první smlouva měla ovšem bohoslužebný řád i posvátné místo.” Spojkou “i” apoštol Pavel naznačuje, že se o této svatyni zmínil již dříve. Když se vrátíme na počátek předchozí kapitoly dopisu Židům, můžeme číst: “Z toho, co bylo řečeno, plyne: máme velekněze, který usedl po pravici Božího trůnu v nebesích jako služebník pravé svatyně a stánku, který zřídil sám Hospodin, a nikoli člověk.” Židům 8,1.2. VDV 272.1

Zde se hovoří o svatyni nové smlouvy. Svatyni první smlouvy vybudovali lidé, postavil ji Mojžíš. Nebeskou svatyni postavil Pán, a ne člověk. Ve starozákonní svatyni konali službu lidé jako kněží, v nebeské svatyni slouží Ježíš Kristus, náš velký Velekněz. První svatyně byla na zemi, druhá je v nebi. VDV 272.2

Navíc, Mojžíš zhotovil svatostánek podle nebeského vzoru. Pán mu přikázal: “Uděláte všechno přesně podle toho, co ti ukazuji jako vzor svatého příbytku i vzor všech bohoslužebných předmětů.” Tento příkaz dostal opakovaně: “Hleď, abys všechno udělal podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.” 2. Mojžíšova 25,9.40. Apoštol Pavel dodává, že první svatostánek byl “náznakem nebeských věcí”, že kněží, kteří obětují dary podle zákona, slouží podle “obrazu a stínu nebeské svatyně” a “Kristus nevešel do svatyně, kterou udělaly lidské ruce jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.” Židům 9,9.23; Židům 8,5; Židům 9,24. VDV 272.3

Nebeská svatyně, ve které slouží Ježíš Kristus v náš prospěch, je originál, zatímco svatyně vystavěná Mojžíšem byla její napodobeninou. Bůh působil svým Duchem na stavitele pozemské svatyně — v jejich řemeslné zručnosti se zrcadlila Boží moudrost. Stěny vypadaly jako z jednoho kusu zlata; světlo sedmi lamp zlatého svícnu odrážely na všechny strany. Také stůl s předkládanými chleby a kadidlový oltář zářily jako ryzí zlato. Nádherné koberce, které tvořily strop a v nichž byly vetkány postavy andělů v modré, purpurové a šarlatové barvě, zvýrazňovaly krásu stavby. Za druhou oponou se ukazovala záře nad slitovnicí, viditelný projev Boží slávy, do jejíž přítomnosti mohl přijít pouze nejvyšší kněz — kdokoli jiný by zde zemřel. VDV 272.4

Jedinečná nádhera pozemské svatyně poskytovala názornou představu slávy nebeské svatyně, v níž Kristus slouží za nás před Božím trůnem. Velikost a nádheru příbytku Krále králů, kde mu slouží “tisíce tisíců” a kde před ním stojí “desetitisíce desetitisíců” (Daniel 7,10), onen chrám naplněný slávou věčného trůnu, kde serafíni, jeho zářící strážci, zakrývají v úctě své tváře — mohla jen matně znázornit nejznamenitější stavba, jakou kdy vybudovaly lidské ruce. Přesto pozemská svatyně a služby, které se v ní konaly, byly významným zdrojem naučení o důležitých pravdách o nebeské svatyni a velikém díle, které tam probíhá pro záchranu člověka. VDV 272.5

Nebeskou svatyni znázorňovala dvě oddělení pozemského svatostánku. Když apoštol Jan ve vidění sledoval Boží chrám v nebi, viděl, že “před trůnem hoří sedm světel”. Zjevení 4,5. Viděl anděla “se zlatou kadidelnicí, jak předstoupil před oltář; bylo mu dáno množství vonných věcí, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem.” Zjevení 8,3. Apoštol Jan směl sledovat první oddělení nebeské svatyně. Viděl tam “sedm světel” a “zlatý oltář”, které ve svatyni na zemi znázorňoval zlatý svícen a kadidlový oltář. Nebeská svatyně se znovu otevřela (Zjevení 11,19) a Jan nahlédl za vnitřní oponu svatyně svatých. Tam uviděl “truhlu (schránu) Boží smlouvy”, kterou na zemi znázorňovala posvátná truhla, do níž Mojžíš uložil Boží zákon. VDV 272.6

Ti, kdo studovali tuto otázku, tak našli neklamný důkaz, že v nebi existuje svatyně. Mojžíš postavil na zemi svatyni podle vzoru, který mu Pán ukázal. Apoštol Pavel učí, že vzorem je pravá svatyně, která je v nebi. A Jan dosvědčuje, že ji v nebi viděl. VDV 273.1