Poslové Naděje A Lásky

182/290

NAPOMENUTÍ

“Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!” (Ga 1,6-8) Pavlovo učení bylo v souladu s Písmem a Duch svatý se přiznával k jeho práci. Proto varoval své bratry, aby neposlouchali nic, co by bylo v rozporu s pravdami, které jim zvěstoval. PNL 219.5

Apoštol vyzval galatské věřící, aby se důkladně zamysleli nad tím, co prožívali na počátku svého křesťanského života. “Vy pošetilí Galatští,” zvolal, “kdo vás to obloudil — vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli? To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a ted spoléháte sami na sebe? Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo! Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?” (Ga 3,1-5) PNL 219.6

Tak Pavel postavil galatské věřící před soud jejich vlastního svědomí a snažil se je v jejich jednání zadržet. Spoléhal na Boží zachraňující moc a odmítal uznat teorie odpadlých učitelů. Zároveň se snažil obrácené křesťany přesvědčit, že byli nestoudně oklamáni, ale že stále ještě mo-hou zmařit satanovy úmysly, pokud se vrátí ke své dřívější víře v evangelium. Postavil se rozhodně na stranu pravdy a spravedlnosti a jeho pevná víra a důvěra v poselství, které hlásal, pomohly mnohým, jejichž víra selhala, takže se opět přimkli ke svému Spasiteli. PNL 220.1

Dopis, který Pavel zaslal Galatským, byl úplně jiný než dopis, který předtím napsal korintskému sboru. Korintské věřící káral opatrně a laskavě, zatímco Galatské nelítostně kritizoval. Korintští podlehli pokušení. Nechali se oklamat, vyvést z míry a zmást vynalézavým důvtipem učite-lů. Bludy, které jim tito falešní učitelé předkládali, totiž vypadaly na první pohled jako pravda. Naučit tyto křesťany rozlišovat pravdu od lži vyžadovalo šetrnost a trpělivost. Kdyby byl Pavel postupoval tvrdě, nerozvážně nebo ukvapeně, ztratil by vliv na mnohé, jimž toužil pomoci. PNL 220.2

V galatských sborech však bylo poselství evangelia potlačováno zjevným, nijak nezastíraným omylem. Věřící se ve skutečnosti zřekli Krista, pravého základu víry, a nahradili jej zastaralými židovskými tradicemi. Apoštol věděl, že Galatští mohou být před těmito nebezpečnými vlivy, které je ohrožují, uchráněni jedině tehdy, budou-li učiněna rozhodná opatření a dostanou-li ty nejostřejší výstrahy. PNL 220.3

Pro každého Kristova služebníka je velmi důležité, aby se naučil přizpůsobit svou práci těm, jimž chce pomoci. Laskavost, trpělivost, rozhodnost a pevnost jsou také potřebné; měly by však být proje-vovány s přihlédnutím k okolnostem. Správně jednat s lidmi různého smýšlení za různých podmínek je úkol, který vyžaduje moudrost a úsudek osvícený a posvěcený Božím Duchem. PNL 220.4

Ve svém dopise galatským věřícím Pavel stručně připomněl hlavní události spojené s jeho vlastním obrácením a s jeho prvními křesťanskými zkušenostmi. Tím se jim snažil ukázat, že k poznání a přijetí úžasných pravd obsažených v evangeliu dospěl na základě zvláštního projevu Boží moci. K tak důraznému a jednoznačnému varování a napomenutí Galatských přiměl Pavla pokyn, který dostal od samotného Boha. Svůj dopis nepsal ani váhavě, ani s pochybnostmi, ale s jistotou, pevným přesvědčením a dokonalou znalostí. Jasně vysvětlil, jaký je rozdíl mezi tím, zda se necháváme poučit lidmi, a tím, zda přijímáme ponaučení přímo od Krista. PNL 220.5