Český ekumenický překlad

149/1189

4Mojžíšova 32

1 Rúbenovci a Gádovci měli převeliké množství stád. Když spatřili jaezerskou a gileádskou zemi, shledali, že to je vhodné místo pro stáda.

2 Gádovci a Rúbenovci tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti:

3 “Atarót, Díbón, Jaezer, Nimra, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón,

4 země, kterou Hospodin před izraelskou pospolitostí porazil, je zemí vhodnou pro stáda. A tvoji služebníci mají stáda.”

5 A dodali: “Jestliže jsme u tebe nalezli přízeň, nechť je tvým služebníkům přidělena do vlastnictví tato země. Nevoď nás přes Jordán.”

6 Mojžíš Gádovcům a Rúbenovcům vytkl: “Což vaši bratří půjdou do boje a vy si zůstanete tady?

7 Proč berete Izraelcům odvahu přejít do země, kterou jim dal Hospodin?

8 Zrovna tak se zachovali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádeš-barneje, aby zhlédli zemi.

9 Došli až do úvalu Eškólu a zhlédli zemi, ale Izraelcům vzali odvahu, takže nechtěli vejít do země, kterou jim dal Hospodin.

10 Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a zapřisáhl se:

11 Muži ve věku od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, neuvidí zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože se mi cele neoddali,

12 kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova; ti se totiž cele oddali Hospodinu.

13 Tehdy vzplanul Hospodin proti Izraeli hněvem a čtyřicet let jim dal bloudit po poušti, dokud nezaniklo celé to pokolení, které se dopouštělo toho, co je zlé v Hospodinových očích.

14 A teď jste nastoupili vy na místo svých otců, zplozenci hříšných lidí, abyste ještě stupňovali Hospodinův hněv planoucí proti Izraeli.

15 Když se od něho odvrátíte, nechá Izraele na poušti ještě déle. Tak uvedete na všechen tento lid zkázu.”

16 Přistoupili k němu a prohlásili: “Vystavíme zde ohrady pro svá stáda a města pro své děti.

17 My však potáhneme ve zbroji v čele Izraelců, dokud je neuvedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v městech opevněných proti obyvatelům této země.

18 Nenavrátíme se do svých domovů, dokud se všichni Izraelci neujmou svého dědictví.

19 Nebudeme požadovat dědictví s nimi tam někde za Jordánem, když nám připadne dědictví na této straně Jordánu k východu.”

20 Mojžíš jim odpověděl: “Jestliže dodržíte toto slovo, vyzbrojíte se před Hospodinem do boje

21 a všichni ve zbroji přejdete před Hospodinem Jordán, potom až on vyžene své nepřátele

22 a země bude před Hospodinem podmaněna, vrátíte se a budete bez viny u Hospodina i u Izraele. Pak bude tato země vaším vlastnictvím před Hospodinem.

23 Nezachováte-li se však takto, prohřešíte se proti Hospodinu. Vězte, že se vám váš hřích vymstí.

24 Vystavějte si města pro své děti a ohrady pro své ovce a dodržte, co jste slíbili.”

25 Gádovci a Rúbenovci Mojžíšovi odpověděli: “Tvoji služebníci učiní, jak náš pán přikazuje.

26 Naše děti, ženy, stáda a všechen dobytek budou zde v gileádských městech.

27 Ale tvoji služebníci přejdou Jordán, všichni vojensky vyzbrojeni před Hospodinem, aby bojovali, jak praví náš pán.”

28 I vydal Mojžíš o nich rozkaz knězi Eleazarovi a Jozuovi, synu Núnovu, i představitelům otcovských rodů pokolení Izraelců.

29 Řekl jim: “Překročí-li Gádovci a Rúbenovci s vámi Jordán, všichni ve zbroji, aby bojovali před Hospodinem, a země bude před vámi podmaněna, dáte jim do vlastnictví zemi gileádskou.

30 Nepřekročí-li jej však s vámi ve zbroji, ať mají vlastnictví mezi vámi v zemi kenaanské.”

31 Gádovci a Rúbenovci odpověděli: “Učiníme, jak promluvil k tvým služebníkům Hospodin.

32 Ano, přejdeme ve zbroji před Hospodinem do země kenaanské, aby nám zůstalo ve vlastnictví naše dědictví v Zajordání.”

33 Mojžíš jim tedy dal, totiž Gádovcům, Rúbenovcům a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, celou tu zemi, její města s přilehlým územím, všechna města té země kolem.

34 Gádovci pak znovu vystavěli Díbón, Atarót a Aróer,

35 Atarót-šófan, Jaezer a Jogbehu,

36 Bét-nimru a Bét-háran, opevněná města a ohrady pro ovce.

37 Rúbenovci znovu vystavěli Chešbón, Eleále a Kirjátajim,

38 Nebó a Baal-meón, jimž změnili jména, a Sibmu; městům, jež vystavěli, dali jména.

39 Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu a dobyli jej. Podrobili si Emorejce, kteří v něm sídlili.

40 Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a ten se tam usadil.

41 Zatím Jaír, syn Manasesův, dobyl na svém tažení jejich vesnice a nazval je vesnicemi Jaírovými.

42 A Nóbach dobyl na svém tažení Kenat i jeho osady a nazval je svým jménem Nóbach.