Český ekumenický překlad

138/1189

4Mojžíšova 21

1 Když uslyšel aradský král, Kenaanec sídlící v Negebu, že Izrael přichází cestou z Atárímu, dal se s Izraelem do boje a některé z nich zajal.

2 Tu se Izrael zavázal Hospodinu slibem: “Jestliže skutečně vydáš do mých rukou tento lid, zničím jejich města jako klatá.”

3 Hospodin Izraele vyslyšel a Kenaance mu vydal. Vyhubil je i s jejich městy jako klaté a nazval to místo Chorma (to je Klatbě propadlé).

4 Z hory Hóru táhli dál cestou k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Avšak lid propadl na té cestě malomyslnosti

5 a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: “Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví.”

6 I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo.

7 Lid přišel k Mojžíšovi a přiznával: “Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby nás těch hadů zbavil.” Mojžíš se tedy za lid modlil.

8 Hospodin Mojžíšovi řekl: “Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.”

9 Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu.

10 Izraelci táhli dál a utábořili se v Obótu.

11 Pak vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu, na poušti ležící na východ od Moábu.

12 Odtud táhli dál a utábořili se v úvalu Zeredu.

13 Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně Arnónu, na poušti vycházející z emorejského území; Arnón je totiž moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci.

14 Proto se říká v Knize Hospodinových bojů: “Přemohl Vahéba v bouři i úvaly, Arnón

15 a sráz úvalů, který spadá tam, co sídlí Ar, který se dotýká pomezí moábského.”

16 Odtud táhli do Beéru. To je Beér (neboli Studna), kde řekl Hospodin Mojžíšovi: “Shromáždi lid a já jim dám vodu.”

17 Tehdy zpíval Izrael tuto píseň: “Vytryskni, studnice! Zazpívejte o ní!

18 Studnici kopali velmožové, hloubili ji urození z lidu palcátem a svými holemi.” A z pouště táhli do Matany,

19 z Matany do Nachalíelu, z Nachalíelu do Bamótu,

20 z Bamótu do údolí v poli Moábském při vrcholu Pisgy, který vyčnívá nad pustinou Ješímónem.

21 Izrael vyslal k emorejskému králi Síchonovi posly se vzkazem:

22 “Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím.”

23 Síchon však Izraeli svým územím projít nedovolil, ale shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Dorazil do Jahsy a bojoval s Izraelem.

24 Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná.

25 Izrael zabral všechna tato města. Tak se Izrael usadil ve všech emorejských městech i v Chešbónu a ve všech jeho vesnicích.

26 Chešbón byl totiž městem Síchona, krále emorejského. Ten bojoval proti někdejšímu moábskému králi a odňal z jeho rukou všechnu jeho zemi až k Arnónu.

27 Proto říkají průpovídkáři: “Vejděte do Chešbónu! Pěkně je vystavěno a opevněno Síchonovo město!

28 Avšak oheň vyšlehne z Chešbónu, plamen ze Síchonovy tvrze, pozře Ar Moábský, baaly posvátných návrší Arnónu.

29 Běda tobě, Moábe, jsi ztracen, lide Kemóšův! Učinil z jeho synů utečence, z jeho dcer zajatkyně Síchona, krále Emorejců.

30 Ale my jsme jim vrhli los. Zanikl Chešbón po Díbón, zpustošili jsme jej po Nófach, tam u Médeby.”

31 Tak se Izrael usadil v emorejské zemi.

32 Mojžíš pak poslal zvědy, aby prošli Jaezer. Dobyli jeho vesnice a podrobili si Emorejce, kteří tam byli.

33 Nato se obrátili a vystoupili cestou k Bášanu. Bášanský král Óg vytáhl se vším svým lidem k boji proti nim do Edreí.

34 Hospodin však řekl Mojžíšovi: “Neboj se ho, neboť ho vydám do tvých rukou se vším jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil se Síchonem, králem emorejským, sídlícím v Chešbónu.”

35 A pobili ho i s jeho syny a všechen jeho lid, takže nikdo nevyvázl, a jeho zemi obsadili.