Český ekumenický překlad

130/1189

4Mojžíšova 13

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 “Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi, kterou dávám Izraelcům. Pošlete po jednom muži z jejich otcovských pokolení, vždy jejich předáka!”

3 Mojžíš je tedy na rozkaz Hospodinův poslal z Páranské pouště. Všichni ti muži byli náčelníci Izraelců.

4 Toto jsou jejich jména: z Rúbenova pokolení Šamúa, syn Zakúrův,

5 z Šimeónova pokolení Šafat, syn Chóríův,

6 z Judova pokolení Káleb, syn Jefunův,

7 z Isacharova pokolení Jigál, syn Josefův,

8 z Efrajimova pokolení Hóšea, syn Núnův,

9 z Benjamínova pokolení Paltí, syn Rafúův,

10 ze Zabulónova pokolení Gadíel, syn Sódíův,

11 z Josefova pokolení, z pokolení Manasesova, Gadí, syn Súsíův,

12 z Danova pokolení Amíel, syn Gemalíův,

13 z Ašerova pokolení Setúr, syn Míkaelův,

14 z Neftalíova pokolení Nachbí, syn Vofsíův,

15 z Gádova pokolení Geúel, syn Makíův.

16 To jsou jména mužů, které poslal Mojžíš prozkoumat zemi. Hóšeu, syna Núnova, nazval Mojžíš Jozue.

17 Mojžíš je poslal prozkoumat kenaanskou zemi a řekl jim: “Jděte vzhůru Negebem, vystupte pak na pohoří

18 a zjistěte, jaká to je země a jaký lid v ní sídlí; zda je silný nebo slabý, zda ho je málo nebo mnoho;

19 a zda je země, v níž sídlí, dobrá nebo zlá, též zda jsou města, v nichž sídlí, otevřená nebo opevněná;

20 též zda je země úrodná či neúrodná, zda v ní jsou stromy nebo ne. Buďte odvážní a přineste něco z ovoce té země!” Byl totiž čas raných hroznů.

21 Šli tedy a prozkoumali zemi od pouště Sinu až k Rechóbu při cestě do Chamátu.

22 Šli vzhůru Negebem a jeden z nich přišel až do Chebrónu, kde žili Achíman, Šešaj a Talmaj, zplozenci Anákovi; Chebrón byl vystavěn sedm let před egyptským Sóanem.

23 Přišli až k úvalu Eškolu, kde uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků.

24 To místo se nazývá Eškolský úval (to je Úval hroznů) podle hroznu, který tam Izraelci odřízli.

25 Po čtyřiceti dnech průzkumu země se vrátili zpět.

26 Přišli konečně k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země.

27 Ve svém vyprávění mu řekli: “Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její ovoce.

28 Jenomže lid, který v té zemi sídlí, je mocný a města jsou opevněná a nesmírně veliká. Dokonce jsme tam viděli potomky Anákovy.

29 Na jihu země sídlí Amálek, na pohoří jsou usazeni Chetejci, Jebúsejci a Emorejci, při moři a podél Jordánu Kenaanci.”

30 Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: “Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.”

31 Ale muži, kteří šli spolu s ním, tvrdili: “Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my.”

32 Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali: “Země, kterou jsme při průzkumu prošli, je země, která požírá své obyvatele, a všechen lid, který jsme v ní spatřili, jsou muži obrovité postavy.

33 Viděli jsme tam zrůdy - Anákovci totiž patří ke zrůdám - a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví.”