Český ekumenický překlad

1183/1189

Zjevení 16

1 A slyšel jsem mocný hlas ze svatyně, jak praví sedmi andělům: “Jděte a vylejte těch sedm nádob Božího hněvu na zem!”

2 První anděl šel a vylil svou nádobu na zem: a zlé, zhoubné vředy padly na lidi označené znamením dravé šelmy a klekající před jejím obrazem.

3 Druhý vylil svou nádobu na moře: a změnilo se v krev jako krev zabitého a všechno živé v moři zahynulo.

4 Třetí vylil svou nádobu na řeky a prameny vod: a změnily se v krev.

5 Tu jsem slyšel, jak praví anděl, který má moc nad vodami: “Spravedlivý jsi, Bože, svatý, který jsi a kterýs byl, že jsi vynesl tento rozsudek:

6 těm, kdo prolili krev svatých a proroků, dal jsi pít krev; stalo se jim po zásluze!”

7 A od oltáře jsem slyšel hlas: “Ano, Pane Bože všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy.”

8 Čtvrtý anděl vylil svou nádobu na slunce: a byla mu dána moc spalovat lidi svou výhní.

9 Lidé hynuli nesmírným žárem a proklínali Boha, který má moc nad takovými pohromami; ale neobrátili se, aby mu vzdali čest.

10 Pátý anděl vylil svou nádobu na trůn šelmy: a v jejím království nastala tma,

11 lidé se bolestí hryzali do rtů a trýzněni vředy rouhali se nebeskému Bohu, ale neodvrátili se od svých činů.

12 Šestý anděl vylil svou nádobu na velikou řeku Eufrat: a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.

13 A hle, z úst draka i z úst dravé šelmy a z úst lživého proroka vystoupili tři nečistí duchové, podobní ropuchám.

14 Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha.

15 “Hle, přicházím nečekaně jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a střeží svůj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidět jeho nahotu!”

16 Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.

17 Sedmý anděl vylil svou nádobu do ovzduší a z chrámu od trůnu zazněl mocný hlas: “Stalo se!”

18 A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení, a nastalo hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak silné bylo to zemětřesení.

19 A to veliké město se roztrhlo na tři části a města národů se zřítila. Bůh se rozpomenul na veliký Babylón a dal mu pít z poháru vína svého trestajícího hněvu.

20 Všechny ostrovy zmizely, po horách nezůstalo stopy,

21 na lidi padaly z nebe kroupy těžké jako cent; a lidé proklínali Boha za pohromu krupobití, protože ta pohroma byla strašná.