Český ekumenický překlad

1011/1189

Jan 14

1 “Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.

2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.

3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

4 A cestu, kam jdu, znáte.”

5 Řekne mu Tomáš: “Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?”

6 Ježíš mu odpověděl: “Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

7 Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.”

8 Filip mu řekl: “Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!”

9 Ježíš mu odpověděl: “Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.

11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!

12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.

13 A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.

14 Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.

15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání;

16 a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky -

17 Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.

18 Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám.

19 Ještě malou chvíli a svět mne už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi.

20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.

21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám mu to poznat.”

22 Řekl mu Juda, ne ten Iškariotský: “Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, ale ne světu?”

23 Ježíš mu odpověděl: “Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.

24 Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal.

25 Toto vám pravím, dokud jsem s vámi.

26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.

27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!

28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím - a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

29 Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.

30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.

31 Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal. - Vstaňte, pojďme odtud!”