Český ekumenický překlad

985/1189

Lukáš 12

1 Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: “Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.

2 Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno.

3 Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

4 Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.

5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

6 Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.

7 Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.

8 Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.

9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.

11 Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit a co řeknete.

12 Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.”

13 Někdo ze zástupu ho požádal: “Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.”

14 Ježíš mu odpověděl: “Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?”

15 A řekl jim: “Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.”

16 Pak jim pověděl toto podobenství: “Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.

17 Uvažoval o tom, a říkal si: ‘Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?’

18 Pak si řekl: ‘Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby

19 a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.’

20 Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?’

21 Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem.”

22 Svým učedníkům řekl: “Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.

23 Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv.

24 Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!

25 Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

26 Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?

27 Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou, netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

28 Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!

29 A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím.

30 Potom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete.

31 Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.

32 Nebijte se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

33 Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a mol neničí.

34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.

35 Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří.

36 Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře.

37 Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat.

38 Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim.

39 Uvažte přece: kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu.

40 I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete.”

41 Petr mu řekl: “Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?”

42 On odpověděl: “Když Pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný?

43 Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.

44 Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.

45 Když si pak onen služebník řekne: ‘Můj pán dlouho nejde’ a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se,

46 tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.

47 Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit.

48 Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.

49 Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!

50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!

51 Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení!

52 Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem,

53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.”

54 Také zástupům řekl: “Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: ‘Přijde déšť’ - bývá tak;

55 a vane-li jižní vítr, říkáte: ‘Bude vedro’ - a bývá.

56 Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?

57 Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?

58 Když jdeš se svým protivníkem k soudu, učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení.

59 Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře.”