Český ekumenický překlad

955/1189

Matouš 26

1 Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:

2 “Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.”

3 Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,

4 a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí.

5 Říkali: “Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil.”

6 Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,

7 přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.

8 Když to viděli učedníci, hněvali se: “Nač taková ztráta?

9 Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!”

10 Ježíš to zpozoroval a řekl jim: “Proč trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek.

11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.

12 Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.

13 Amen, pravím vám, všude, po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.”

14 Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím

15 a řekl: “Co mi dáte? Já vám ho zradím.” Oni mu určili třicet stříbrných.

16 Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

17 Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: “Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?”

18 On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: “Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.”

19 Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.

20 Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,

21 a když jedli, řekl jim: “Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí.”

22 Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: “Snad to nejsem já, Pane?”

23 On odpověděl: “Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.

24 Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!”

25 Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: “Jsem to snad já, Mistře?” Řekl mu: “Ty sám jsi to řekl.”

26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: “Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.”

27 Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: “Pijte z něho všichni.

28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.

29 Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.”

30 Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

31 Tu jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: ‘Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.’

32 Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.”

33 Na to mu řekl Petr: “Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!”

34 Ježíš mu odpověděl: “Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.”

35 Petr prohlásil: “I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.” Podobně mluvili všichni učedníci.

36 Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: “Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.”

37 Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.

38 Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!”

39 Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: “Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.”

40 Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: “To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?

41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.”

42 Odešel podruhé a modlil se: “Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.”

43 A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.

44 Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.

45 Potom přišel k učedníkům a řekl jim: “Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

46 Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!”

47 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

48 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: “Koho políbím, ten to je; toho zatkněte.”

49 A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: “Buď zdráv, Mistře”, a políbil ho.

50 Ježíš mu odpověděl: “Příteli, konej svůj úkol!” Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.

51 Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

52 Ježíš mu řekl: “Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.

53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?

54 Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?”

55 V té hodině řekl Ježíš zástupům: “Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.

56 Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci.” A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.

57 Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.

58 Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.

59 Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.

60 Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva

61 a vypovídali: “On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.”

62 Tu velekněz vstal a řekl mu: “Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?”

63 Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: “Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!”

64 Ježíš odpověděl: “Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.”

65 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: “Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání!

66 Co o tom soudíte?” Jejich výrok zněl: “Je hoden smrti.”

67 Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře

68 a říkali: “Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!”

69 Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: “I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!”

70 A on přede všemi zapřel: “Nevím, co mluvíš.”

71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: “Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem.”

72 On znovu zapřel s přísahou: “Neznám toho člověka.”

73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: “Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!”

74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka.” V tom zakokrhal kohout;

75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‘Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.’ Vyšel ven a hořce se rozplakal.