Český ekumenický překlad

787/1189

Jeremjáš 42

1 Pak přistoupili všichni velitelé vojsk s Jóchanenem, synem Káreachovým, Jizanjášem, synem Hóšajášovým, a vším lidem od nejmenšího do největšího

2 a řekli proroku Jeremjášovi: “Dovol, abychom ti předložili svou prosbu. Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento pozůstatek lidu. Vždyť nás zůstalo jen maličko z mnoha, jak na vlastní oči vidíš.

3 Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí, kam máme jít a co máme dělat.”

4 Prorok Jeremjáš jim odpověděl: “Vyslyším vás, hle, budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, podle vašich slov. Každé slovo, které vám Hospodin odpoví, vám oznámím. Nic vám nezatajím.”

5 Oni nato Jeremjášovi řekli: “Nechť je nám Hospodin spolehlivým a věrným svědkem, jestliže se nezachováme přesně podle slova, s nímž tě k nám Hospodin, tvůj Bůh pošle.

6 Ať to bude dobré nebo zlé, Hospodina, svého Boha, k němuž tě posíláme, uposlechneme, aby nám bylo dobře; budeme poslouchat Hospodina, svého Boha.”

7 Po uplynutí deseti dnů stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo.

8 Zavolal tedy Jóchanana, syna Káreachova, a všechny velitele vojsk, kteří s ním byli, a všechen lid od nejmenšího do největšího

9 a řekl jim: “Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych mu předložil vaše prosby:

10 Jestliže se opět usídlíte v této zemi, budu vás budovat a nikoli bořit, zasadím vás a nevyvrátím, protože lituji těch zlých věcí, které jsem vám učinil.

11 Nebojte se babylónského krále, jehož se bojíte; nebojte se ho, je výrok Hospodinův, neboť jsem s vámi, spasím vás a vysvobodím z jeho rukou.

12 Prokážu vám slitování: On se nad vámi slituje a přivede vás zpět do vaší země.

13 Jestliže řeknete: »Nebudeme bydlet v této zemi« a nebudete chtít uposlechnout Hospodina, svého Boha,

14 řeknete-li: »Nikoli, ale půjdeme do země egyptské, kde neuvidíme válku a neuslyšíme zvuk polnice a nebudeme lačnět po chlebu; tam budeme bydlet”,

15 pak slyšte nyní Hospodinovo slovo, pozůstatku judského lidu. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže máte v úmyslu vstoupit do Egypta, abyste se tam usadili jako hosté,

16 meč, jehož se bojíte, vás tam v zemi egyptské dostihne, a hlad, jehož se obáváte, se vás bude v Egyptě držet; zemřete tam.

17 Všichni muži, kteří mají v úmyslu vstoupit do Egypta, aby tam pobývali jako hosté, zemřou mečem, hladem či morem a žádný z nich nepřežije a neunikne tomu zlu, které na ně uvedu.

18 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jako se vylil můj hněv a mé rozhořčení na obyvatele Jeruzaléma, tak se vylije mé rozhořčení na vás, půjdete-li do Egypta. Stanete se kletbou, úděsem, zlořečením a potupou. Toto místo už neuzříte.

19 Hospodin k vám promluvil, pozůstatku judského lidu. Nechoďte do Egypta. Teď to víte, vždyť vás dnes varuji.

20 Sami se svádíte. Poslali jste mě přece k Hospodinu, svému Bohu, a řekli jste: »Modli se za nás, k Hospodinu, našemu Bohu. Všechno, co řekne Hospodin, náš Bůh, nám oznam a my to učiníme.”

21 Dnes jsem vám to oznámil, ale nechcete uposlechnout Hospodina, svého Boha, v ničem, s čím mě k vám poslal.

22 Nyní tedy vězte, že zemřete mečem, hladem či morem na místě, kam chcete jít a pobývat tam jako hosté.”