Český ekumenický překlad

552/1189

Žalm 74

1 Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš.

2 Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš.

3 Zaměř kroky vzhůru k trvající spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil.

4 Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili.

5 Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů,

6 nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.

7 Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.

8 V srdci si řekli: “Jejich rod úplně vyhubíme!” Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi.

9 Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde.

10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno?

11 Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi!

12 Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy.

13 Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy,

14 rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře,

15 rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky.

16 Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce,

17 ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.

18 Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno.

19 Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň,

20 přihlédni ke smlouvě! Plno doupat násilí je v temných koutech země.

21 Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno!

22 Povstaň, Bože, a své pře se ujmi, rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně.

23 Nezapomeň na křik protivníků, na ten ustavičně stoupající hukot útočníků!