Český ekumenický překlad

48/1189

1Mojžíšova 48

1 Po těchto událostech pověděli Josefovi: “Tvůj otec je nemocen.” Vzal tedy Josef s sebou oba své syny, Manasesa a Efrajima.

2 I oznámili Jákobovi: “Přichází k tobě tvůj syn Josef.” Tu se Izrael vzchopil a posadil se na lůžku.

3 Jákob Josefovi řekl: “Bůh všemohoucí se mi ukázal v Lúzu v kenaanské zemi a požehnal mi

4 slovy: »Hle, rozplodím tě a rozmnožím a učiním tě společenstvím lidských pokolení. Tuto zemi dávám do věčného vlastnictví tvému potomstvu.”

5 Oba synové, kteří se ti v egyptské zemi narodili před mým příchodem k tobě do Egypta, budou nyní moji. Efrajim a Manases jsou moji jako Rúben a Šimeón.

6 Děti pak, které zplodíš po nich, budou tvé; ve svém dědictví se budou nazývat jmény svých bratrů.

7 Když jsem přicházel z Rovin aramských, zemřela mi před očima Ráchel; bylo to v kenaanské zemi na cestě nedaleko Efraty a pochoval jsem ji tam u cesty do Efraty, to je do Betléma.”

8 Izrael pohleděl na Josefovy syny a zeptal se: “Kdo to je?”

9 Josef otci odvětil: “To jsou moji synové, které mi zde Bůh dal.” Otec řekl: “Nuže, přiveď je ke mně, abych jim požehnal.”

10 Izrael měl totiž oči obtížené stářím a špatně viděl. Josef je k němu přivedl, on je políbil a objal.

11 Izrael Josefovi řekl: “Nedoufal jsem, že ještě někdy uvidím tvou tvář, a hle, Bůh mi dopřál vidět i tvé potomky.”

12 Poté je Josef odvedl od jeho kolenou a sklonil se tváří až k zemi.

13 Vzal oba, pravou rukou Efrajima a postavil ho k Izraelově levici, levou rukou Manasesa a postavil ho k Izraelově pravici.

14 I vztáhl Izrael pravici a položil ji na hlavu Efrajima, který byl mladší, a levici na hlavu Manasesovu. Zkřížil ruce úmyslně, ačkoli prvorozený byl Manases.

15 Požehnal Josefovi takto: “Bůh, před nímž ustavičně chodívali moji otcové Abraham a Izák, Bůh, Pastýř, který mě vodí od počátku až dodnes,

16 Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil, ať požehná těm chlapcům. Ať se v nich hlásá mé jméno a jméno mých otců Abrahama a Izáka; ať se nesmírně rozmnoží uprostřed země.”

17 Josef viděl, že otec položil pravou ruku na hlavu Efrajimovu, a nelíbilo se mu to. Uchopil tedy otcovu ruku, aby ji přenesl z hlavy Efrajimovy na hlavu Manasesovu.

18 Řekl mu: “Ne tak, otče, vždyť prvorozený je tento. Polož svou pravici na jeho hlavu.”

19 Otec však odmítl: “Vím, synu, vím. Také on se stane lidem a také on vzroste. Jeho mladší bratr jej však přeroste a jeho potomstvo naplní pronárody.”

20 A toho dne jim požehnal: “Tvým jménem bude Izrael žehnat: Bůh tě učiň jako Efrajima a Manasesa.” Tak povýšil Efrajima nad Manasesa.

21 Josefovi Izrael řekl: “Hle, já umírám, ale Bůh bude s vámi a přivede vás zpátky do země vašich otců.

22 Tobě dávám o jeden díl víc než tvým bratrům; získal jsem jej z rukou Emorejců svým mečem a svým lukem.”