Český ekumenický překlad

246/1189

1Samuelova 10

1 Samuel vzal nádobku s olejem, vylil mu jej na hlavu, políbil ho a řekl: “Sám Hospodin tě pomazává za vévodu nad svým dědictvím.

2 Až půjdeš dnes ode mne, zastihneš u Ráchelina hrobu na benjamínském území v Selsachu dva muže; oni ti řeknou: »Oslice, které jsi šel hledat, se našly. Tvůj otec již nedbá o to, co je s oslicemi, ale má obavy o vás. Říká: Co mám pro svého syna udělat?«

3 Odtud budeš postupovat dál, až přijdeš k božišti Táboru; tam tě zastihnou tři muži putující k Bohu do Bét-elu. Jeden ponese tři kůzlata, druhý ponese tři bochníky chleba a třetí ponese měch s vínem.

4 Popřejí ti pokoj a dají ti dva chleby a ty je od nich přijmeš.

5 Potom vstoupíš na Boží pahorek, na kterém jsou pelištejská výsostná znamení. Až tam vejdeš do města, narazíš na hlouček proroků sestupujících z posvátného návrší; před nimi harfa, buben, píšťala a citara, a oni budou v prorockém vytržení.

6 Vtom se tě zmocní duch Hospodinův a upadneš do prorockého vytržení s nimi a změníš se v jiného muže.

7 Až se u tebe tato znamení dostaví, učiň, co se tvé ruce naskytne, neboť Bůh bude s tebou.

8 Potom sestoupíš přede mnou do Gilgálu a já sestoupím k tobě, abych obětoval zápalné oběti a připravil hody oběti pokojné. Sedm dní budeš čekat, než k tobě přijdu. Pak ti dám vědět, co máš udělat.”

9 Sotva se Saul obrátil, aby od Samuela odešel, proměnil mu Bůh srdce v jiné. Onoho dne se dostavila všechna tato znamení.

10 Když přišli na onen pahorek, přicházel mu vstříc hlouček proroků. Tu se ho zmocnil duch Boží a on upadl uprostřed nich do prorockého vytržení.

11 Všichni z lidu, kdo ho znali z dřívějška, když viděli, že prorokuje spolu s proroky, říkali jeden druhému: “Co se to s Kíšovým synem děje? Což také Saul je mezi proroky?”

12 A někdo odtamtud řekl: “Kdo je jejich otec?” Proto se stalo příslovím: “Což také Saul je mezi proroky?”

13 Když prorocké vytržení pominulo, vstoupil na posvátné návrší.

14 I zeptal se Saulův strýc jeho a mládence: “Kde jste chodili?” On odpověděl: “Hledali jsme oslice. Když jsme viděli, že nikde nejsou, šli jsme k Samuelovi.”

15 Saulův strýc řekl: “Oznam mi prosím, co vám Samuel pověděl.”

16 Saul svému strýci odpověděl: “Oznámil nám s jistotou, že se oslice našly.” Ale co Samuel říkal ohledně království, mu neoznámil.

17 Samuel svolal lid k Hospodinu do Mispy.

18 Řekl Izraelcům: “Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem přivedl Izraele z Egypta; vysvobodil jsem vás z moci Egypta i z moci všech království, která vás utlačovala.

19 Vy však dnes zavrhujete svého Boha, který vás zachraňoval ze všech vašich strastí a úzkostí. Říkáte mu: »Ustanov nad námi krále.« Tak se teď postavte před Hospodina podle svých kmenů a rodů.”

20 Samuel dal předvést všechny izraelské kmeny. Losem byl označen kmen Benjamín.

21 Dal tedy předvést kmen Benjamín po čeledích. Byla označena čeleď Matrí, v ní byl označen Saul, syn Kíšův. Hledali ho tedy, ale nebyl k nalezení.

22 Tázali se Hospodina dále: “Přijde sem ještě ten muž?” A Hospodin řekl: “Hle, skrývá se mezi zbrojí.”

23 Běželi ho přivést. Když se postavil doprostřed lidu, převyšoval od ramen vzhůru všechen lid.

24 Samuel řekl všemu lidu: “Hleďte, koho vyvolil Hospodin, není mu rovného ve všem lidu!” A všechen lid spustil pokřik: “Ať žije král!”

25 Samuel potom promluvil k lidu o právu královském, zapsal je do knihy a uložil před Hospodinem. Nato propustil všechen lid, každého do jeho domu.

26 Také Saul šel domů do Gibeje; a s ním šla družina bojovníků, jejichž srdcí se dotkl Bůh.

27 Ničemové však říkali: “Tenhleten že nás zachrání?” A pohrdali jím, ani dar mu nepřinesli. On však jako by neslyšel.