Poslové naděje a lásky

96/290

20. kapitola — Poselství života

Po nějaké době, co Pavel působil v Antiochii, navrhl svému spolupracovníkovi, aby se vydali na další misijní cestu. Řekl Barnabášovi: “Navštivme opět naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali slovo Páně, a podívejme se, jak se jim daří.” Skutky 15,36. PNL 117.1

Pavel i Barnabáš láskyplně vzpomínali na ty, kdo díky jejich službě nedávno přijali poselství evangelia, a toužili se s nimi opět setkat. Pavel nikdy nepřestal takto pečovat o věřící. I když pracoval na vzdálených misijních polích, daleko od míst svého dřívějšího působení, neustále na něm spočívalo břemeno odpovědnosti za tyto obrácené křesťany. Vyzýval je, aby zůstali věrní a přiváděli “k cíli své posvěcení v bázni Boží” 2. Korintským 7,1. Stále se jim snažil pomáhat, aby se z nich stali samostatní, zralí, hluboce věřící a nadšení křesťané, kteří celý svůj život zasvětí Bohu a budování jeho království. PNL 117.2

Barnabáš byl ochoten s Pavlem jít, ale chtěl, aby s sebou vzali Marka, který se znovu rozhodl, že se bude věnovat službě. Proti tomu měl Pavel námitky. “Nepokládal za správné vzít ho s sebou”, protože je na první misijní cestě opustil v době nouze (Skutky 15,38). Nehodlal omlouvat Markovu slabost, která se projevila jeho útěkem od práce do bezpečí a pohodlí domova. Trval na tom, že člověk, který má v sobě tak málo vytrvalosti, se nehodí pro dílo vyžadující trpělivost, sebezapření, statečnost, oddanost, víru, obětavost, a někdy dokonce i ochotu obětovat život. Postoje Pavla a Barnabáše se lišily do té míry, že se pohádali a rozešli. Barnabáš se řídil svým přesvědčením a vzal Marka s sebou: “Barnabáš vzal s sebou Marka a plavil se na Kypr, Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu.” Skutky 15,39.40. PNL 117.3