Poslové naděje a lásky

50/290

Mučednická smrt

Po těchto slovech byli kněží a přední mužové zlostí celí bez sebe. Když se se skřípáním zubů vrhli na Štěpána, podobali se spíše dravé zvěři než lidským bytostem. Vězeň si v krutých tvářích, které ho obklopovaly, přečetl svůj osud; přesto však nezaváhal. Strach ze smrti ho opustil. Rozzuření kněží a znepokojený dav jej nemohli vyděsit. Neviděl, co se před ním odehrává. Upíral svůj zrak na dokořán otevřené nebeské brány. Když nahlédl dovnitř, spatřil slávu nebeského království a Krista, který právě povstal ze svého trůnu, aby podpořil svého služebníka. Štěpán vítězoslavně zvolal: “Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.” Skutky 7,56. PNL 57.1

Popis slávy, na kterou Štěpán hleděl, byl pro jeho pronásledovatele nesnesitelný. Zacpávali si uši, aby neslyšeli jeho slova, s hlasitým křikem se na něj vrhli “a hnali ho za město… Když Štěpána kamenovali, on se modlil: ‘Pane Ježíši, přijmi mého ducha!’ Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: ‘Pane, odpusť jim tento hřích!’ To řekl a zemřel.” Skutky 7,58-60. PNL 57.2

Nad Štěpánem nebyl vynesen právoplatný rozsudek. Římské úřady dostaly velké částky peněz jako úplatek, aby případ dále nevyšetřovaly. PNL 57.3

Umučení Štěpána hluboce zapůsobilo na všechny, kdo se stali jeho svědky. Vzpomínka na Boží pečeť na jeho tváři, na jeho slova, která zasáhla nejhlubší nitro posluchačů, se všem přítomným vryla do paměti a svědčila o pravdivosti toho, co hlásal. Štěpánova smrt byla pro církev bolestnou zkouškou. Měla však za následek obrácení Saula, který nedokázal zapomenout na mučedníkovu víru a houževnatost a na slávu, která vyzařovala z jeho tváře. PNL 57.4