Poslové naděje a lásky

38/290

8. kapitola — Před veleradou

Právě kříž, nástroj určený ke zneuctění a mučení, přinesl světu naději a spásu. Učedníci byli jen prostí lidé, kteří neměli žádné bohatství, a byli vyzbrojeni pouze Božím slovem. V Ježíšově síle se však vydali hlásat úžasný příběh o jeslích a kříži a odolávali veškerému odporu. Přestože nezískali světskou slávu a uznání, můžeme je nazvat hrdiny víry. Promlouval skrze ně Bůh a jejich slova pohnula světem. PNL 45.1

V Jeruzalémě, kde o muži, který byl ukřižován jako zločinec, vládly ty nejzaujatější předsudky a nejzmatenější představy, kázali učedníci dál směle slova života, přičemž objasňovali židům Kristovo dílo a poslání, jeho ukřižování, vzkříšení a nanebevstoupení. Kněží a přední mužové s úžasem naslouchali jasnému a odvážnému svědectví apoštolů. Na učedníky opravdu sestoupila moc vzkříšeného Spasitele a jejich působení provázely znamení a zázraky, takže počet věřících se každým dnem zvyšoval. Na ulice, kudy měli učedníci procházet, vynášeli lidé své nemocné a pokládali je “na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem” Skutky 5,15. Rovněž sem přiváděli ty, kteří byli sužováni nečistými duchy. Kolem nich se shromažďovaly davy lidí a ti, kdo byli uzdraveni, hlasitě chválili Boha a oslavovali Spasitelovo jméno. PNL 45.2