Poslové naděje a lásky

51. kapitola — Věrný pastýř

V knize Skutky se jen málo hovoří o pozdějším působení apoštola Petra. V období aktivní služby, které následovalo po vylití Ducha svatého v den letnic, patřil k těm, kdo se neúnavně snažili oslovit židy, kteří přišli v době každoročních svátků do Jeruzaléma na bohoslužby. PNL 297.1

Jak rostl počet věřících nejen v Jeruzalémě, ale také na jiných místech, která poslové kříže navštívili, vycházelo najevo, že Petrovy schopnosti mají pro ranou křesťanskou církev obrovskou cenu. Vliv jeho svědectví o Ježíši Nazaretském se šířil široko daleko. Spočívala na něm dvojí odpovědnost: Vydával přesvědčivé svědectví o Mesiáši před nevěřícími a opravdově usiloval o jejich obrácení; a zároveň konal zvláštní dílo pro věřící tím, že je posiloval ve víře v Krista. PNL 297.2

Teprve když se Petr přestal spoléhat sám na sebe a naučil se zcela spoléhat na Boží moc, byl povolán k pastýřské službě. Kristus řekl Petrovi, ještě než ho Petr zapřel: “A ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.” Lukáš 22,32. Těmito slovy Ježíš naznačil, jak veliké a úspěšné bude dílo, které apoštol v budoucnosti vykoná pro ty, kdo uvěří. Na tento úkol připravila Petra jeho vlastní zkušenost s hříchem, utrpením a pokáním. Dokud nepoznal svou vlastní slabost, nemohl pochopit, jak je nutné, aby byl věřící závislý na Kristu. Uprostřed bouře pokušení si uvědomil, že člověk může bezpečně kráčet životem jedině tehdy, když přestane věřit sám sobě a složí svou důvěru ve Spasitele. PNL 297.3