Poslové naděje a lásky

37. kapitola — Pavlova poslední cesta do Jeruzaléma

Pavel si velmi přál dostat se do Jeruzaléma ještě před Velikonocemi, aby se zde mohl setkat s lidmi, kteří sem na svátky přijdou ze všech koutů světa. Stále doufal, že se mu nějak podaří odstranit předsudky svých nevěřících krajanů a přimět je k přijetí vzácného světla evangelia. Také chtěl navštívit jeruzalémské věřící a předat jim dary, které poslaly nežidovské sbory chudým bratřím v Judsku. A konečně očekával, že svou návštěvou upevní jednotu mezi obrácenými židy, kteří přijali víru, a křesťany z pohanů. PNL 223.1

Jakmile dokončil své dílo v Korintu, rozhodl se, že odpluje přímo do jednoho z přístavů na pobřeží Palestiny. Když dokončil všechny přípravy a chystal se vstoupit na palubu lodi, dozvěděl se, že židé proti němu zosnovali spiknutí a chtějí ho připravit o život. Až dosud se těmto odpůrcům víry přes veškeré jejich snahy nepodařilo práci apoštola zastavit. PNL 223.2

Úspěch, který provázel hlásání evangelia, znovu vyvolal hněv židů. Odevšad přicházely zprávy o šíření nového učení, které osvobozuje židy od zachovávání obřadů ceremoniálního zákona a přiznává pohanům stejné výhody jako židům, kteří jsou potomky Abrahama. Ve svých kázáních v Korintu předkládal Pavel tytéž důkazy, které tak naléhavě zdůrazňoval ve svých dopisech. Jeho jednoznačné prohlášení: “Už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný” (Koloským 3,11), považovali apoštolovi nepřátelé za opovážlivé rouhání. Proto se rozhodli, že jeho hlas umlčí. PNL 223.3