Touha věků

18. kapitola — Jan Křtitel a Ježíš

Nějakou dobu měl Jan Křtitel na národ větší vliv než přední muži, kněží a vládci. Kdyby se byl prohlásil za Mesiáše a chtěl podnítit vzpouru proti Římu, byli by se kněží i lid přidali na jeho stranu. Satan byl vždy připraven a útočil na Jana Křtitele vším, co lichotí ctižádosti dobyvatelů světa. Jan si byl dobře vědom svého vlivu, ale všechna lákavá pokušení rozhodně odmítal. Pozornost, která se na něho soustředila, obracel k tomu, který měl přijít po něm. TV 109.1

Potom viděl, že jeho obliba klesá a lidé jdou za Spasitelem. Den ze dne zástupy kolem něho řídly. Ježíš přišel z Jeruzaléma do oblasti kolem Jordánu. Lidé se kolem něho shromažďovali a chtěli, aby k nim mluvil. Počet jeho učedníků každým dnem rostl. Mnozí se přišli nechat pokřtít, ale Ježíš sám nekřtil. Svěřil tento obřad učedníkům. Tím potvrdil poslání svého předchůdce. Janovi učedníci však žárlili na Ježíšovu rostoucí oblíbenost. Chtěli kritizovat jeho dílo a brzy se jim k tomu naskytla příležitost. Řešili s židy otázku, zda křest očišťuje člověka od hříchu. Janovi učedníci tvrdili, že Ježíšův křest je úplně jiný než Janův. Brzy se dostali do sporu s Kristovými učedníky. Přeli se o to, jaká slova se mají při křtu používat, a nakonec i o to, zda mají Ježíšovi učedníci vůbec právo křtít. TV 109.2

Janovi žáci přišli za svým učitelem a stěžovali si: “Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.” Jan 3,26. Těmito slovy pokoušel Jana satan. Janovo poslání se sice chýlilo ke konci, ale stále ještě měl možnost Kristovu dílu uškodit. Kdyby si byl zakládal sám na sobě, byl rozčarován či zklamán tím, že jej Kristus předešel, dal by podnět k rozkolu a vyvolal mezi lidem nenávist a žárlivost. Šíření evangelia by tak bylo vážně ohroženo. TV 109.3

Jan měl jako každý člověk své chyby a slabosti, dotek Boží lásky jej však změnil. Bydlel v ovzduší, které neznalo sobectví ani ctižádost, a jakýkoli náznak žárlivosti mu byl zcela cizí. S nespokojeností svých učedníků naprosto nesouhlasil. Naopak ukázal, jak jasně chápe svůj vztah k Mesiáši a s jakou radostí vítá Spasitele, kterému připravoval cestu. TV 109.4

Řekl: “Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas.” Jan 3,27-29. Jan se představil jako přítel, který dělá posla mezi snoubenci a připravuje svatbu. Když ženich dostane svou nevěstu, přítelovo poslání končí. Raduje se ze štěstí lidí, které pomohl spojit. Jan byl povolán k tomu, aby přivedl lidi ke Kristu, a těšilo ho, když viděl úspěch Spasitelova díla. Řekl: “A tak je má radost dovršena. On musí růst, já však se menšit.” Jan 3,29.30. TV 109.5