Touha věků

68/361

Potřeba změny

Židé, které Ježíš vyhnal z chrámu, tvrdili, že jsou potomky Abrahama. Přitom však utekli před Spasitelem, protože nemohli snést Boží slávu, jež z něho vyzařovala. Dokázali, že na sebe nenechali zapůsobit Boží milost, a nejsou tedy způsobilí pro posvátnou službu v chrámu. Ze všech sil se snažili vypadat svatě, na čistotu srdce však zapomínali. Přísně se drželi litery zákona, ale neustále odporovali jeho duchu. Nutně potřebovali změnu, o které Ježíš mluvil s Nikodémem, totiž mravní znovuzrození, očištění od hříchu, nové poznání a novou svatost. TV 106.5

Zaslepenost, jež Izraeli znemožňovala pochopit nutnost duchovní obnovy, se nedala ničím omluvit. Izajáš pod vlivem Ducha svatého napsal: “Jako nečistí jsme byli všichni, všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat.” Izajáš 64,5. David se modlil: “Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.” Žalm 51,12. Prostřednictvím Ezechiela Bůh zaslíbil: “A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními.” Ezechiel 36,26.27. TV 106.6

Nikodém tyto výroky znal, ale teprve nyní začínal chápat jejich význam. Viděl, že ani to nejpřísnější zachovávání zákona ve vnějších projevech nemůže člověku zajistit vstup do nebeského království. Z lidského pohledu žil spravedlivě a počestně, v přítomnosti Krista však cítil, že nemá čisté srdce a jeho život není ani zdaleka svatý. TV 107.1