Touha věků

272/361

70. kapitola — Ježíšův princip

“Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých.” Matouš 25,31.32. Těmito slovy popsal Kristus na Olivové hoře učedníkům velký den soudu. Při rozhodování bude záležet na jediné věci. Lidé, kteří se před ním shromáždí, budou rozděleni do dvou skupin. Jejich věčný osud bude záviset na tom, co udělali nebo neudělali pro chudé a trpící, tedy vlastně pro Krista. TV 408.1

V ten den jim Kristus nebude předkládat, co všechno pro ně udělal, když za jejich spasení položil život. Připomene jim, co oni vykonali pro něho. Lidem, které posadí po své pravici, řekne: “Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.” Matouš 25,34-36. Oni však nebudou vědět, že pro něho něco takového vykonali. Kristus na jejich rozpaky odpoví: “Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.” Matouš 25,40. TV 408.2

Ježíš upozornil učedníky, že je lidé budou nenávidět, pronásledovat a všemožně jim škodit. Některé z nich vyženou z domovů a o všechno je připraví. Mnozí budou trpět nemocemi a bídou. Jiní budou ve vězení. Každému, kdo se pro jeho jméno vzdá přátel nebo domova, přislíbil stonásobnou odměnu již v tomto životě. Tentokrát ujišťuje, že dá zvláštní požehnání těm, kdo budou sloužit svým bratrům. V každém, kdo trpí pro mé jméno, máte vidět mě, řekl. Pomáhejte mu tak, jako byste pomáhali mně. Podle toho se pozná, že jste moji učedníci. TV 408.3

Všichni, kdo se znovuzrodili, jsou členy nebeské rodiny a v tomto smyslu i bratry našeho Pána. Spojuje je Kristova láska. Člověk, který ji ve svém životě projevuje, dává najevo, že patří k nebeskému společenství. “Každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.” 1. Janův 4,7. TV 408.4

Lidé, které Kristus v den soudu pochválí, možná znali z teologie jen velmi málo, ale žili podle Božích zásad. Poddávali se vlivu Ducha svatého a byli požehnáním pro své okolí. I mezi pohany jsou dobří lidé. Dříve než k nim pronikla slova života, přátelili se s misionáři a s nasazením vlastního života jim pomáhali. Někteří pohané uctívají Boha a ani o tom neví. Nikdo jim totiž Boží světlo nezvěstoval. Přesto nezahynou. Neznají sice psaný Boží zákon, naslouchají však jeho hlasu v přírodě a žijí podle něj. Jejich skutky dokazují, že Duch svatý zapůsobil na jejich srdce a Bůh je přijal za své děti. TV 408.5

Jak překvapeni a potěšeni asi budou tito nejponíženější mezi národy a pohany, až jim Spasitel řekne: “Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.” Matouš 25,40. Také Bůh se ve své nekonečné lásce bude těšit z toho, jakou radost jim jeho pochvalné uznání způsobí. TV 409.1

Kristova láska se však neomezuje jen na určité skupiny lidí. Spasitel se ztotožňuje s každým člověkem. Stal se jedním z nás, abychom se mohli stát členy nebeské rodiny. Je Synem člověka, a tedy i bratrem všech Adamových potomků. Jeho následovníci se nemají cítit odtrženi od okolního hynoucího světa. Jsou součástí lidstva a nebe v nich vidí bratry hříšníků i svatých. Kristus miluje i padlé a bloudící a každý dobrý skutek, který je pozvedá, každé milosrdenství, které jim prokážeme, vnímá, jako bychom je prokázali jemu samému. TV 409.2

Bůh vysílá nebeské anděly, aby sloužili dědicům spasení. Dnes ještě nevíme, kdo k nim bude patřit, dosud se neukázalo, kdo zvítězí a bude mít podíl na dědictví svatých. Nebeští andělé však procházejí zemi křížem krážem, potěšují zarmoucené, chrání ty, kdo jsou v nebezpečí, a snaží se získat lidská srdce pro Krista. Nikoho neopomenou ani nepřehlédnou. Bůh nedělá mezi lidmi rozdíly, stará se o všechny stejně, všichni jsou jeho stvořením. TV 409.3

Vždy, když otevíráte dveře Kristovým chudým a trpícím, přijímáte neviditelné anděly. Vítáte nebeské bytosti a ony vnášejí do vašeho domu svatou radost a pokoj. Z jejich úst se nesou chvalozpěvy, jejichž ozvěna je slyšet až v nebi. Každý milosrdný skutek tam zní jako hudba. Všechny, kdo nezištně pracují v Božím díle, považuje nebeský Otec za své nejvzácnější poklady. TV 409.4

Lidé, které Kristus posadil po své levici a kteří Krista v chudých a trpících přehlíželi, si svoji vinu neuvědomovali. Satan je tak zaslepil, že ani nevnímali, jakou povinnost vůči svým bratrům mají. Mysleli jen sami na sebe a o potřeby druhých se nestarali. TV 409.5

Bůh svěřil bohatým majetek proto, aby pomáhali trpícím a ulehčovali jim jejich úděl. Oni však často zůstávají k potřebám druhých naprosto lhostejní. Myslí si, že jsou lepší než jejich chudí bratři. Nedokáží se vžít do jejich situace. Nechápou, jaká pokušení a boje chudí lidé prožívají. Milosrdenství v jejich srdcích vyhasíná. Oddělují se od chudých a uzavírají se v přepychových domech a okázalých chrámech. Prostředky, které jim Bůh svěřil, aby pomáhali potřebným, využívají k uspokojení vlastní pýchy a sobectví. Každý den připravují chudé o poznání Boží lásky a milosrdenství. Bůh se dostatečně postaral o to, aby i chudí měli vše, co k životu potřebují. Ti jsou však nuceni zakoušet bídu, která jim velmi znepříjemňuje život a uvádí je do pokušení závidět, žárlit a podezírat. Lidé, kteří sami nikdy netrpěli nedostatkem, chudými často pohrdají, dívají se na ně jako na ubožáky a dávají jim to najevo. TV 409.6

Kristus o všem ví a říká: To já jsem hladověl a žíznil. To já jsem byl na cestách, nemocný a ve vězení. Když jste hodovali u bohatě prostřených stolů, trpěl jsem hladem v bídné chatrči nebo na opuštěné ulici. Hověli jste si v přepychových domech, a já jsem neměl kde složit hlavu. Vaše skříně byly přeplněné drahými šaty, a já jsem neměl nic. Bavili jste se, a já jsem umíral ve vězení. TV 410.1

Když jste hladovějícímu chudákovi dávali ubohý kousek chleba a chatrné šaty do krutého mrazu, uvědomovali jste si, že se skláníte k Pánu slávy? Každý den jsem byl mezi vámi v těchto trpících lidech, ale vy jste mě nehledali. Nechtěli jste se se mnou stýkat. Neznám vás. TV 410.2