Touha věků

236/361

Pokárání Šimona

Spasitel na jeho nevyřčenou myšlenku odpověděl: “‘Šimone, chci ti něco povědět… Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?’ Šimon mu odpověděl: ‘Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.’ Řekl mu: ‘Správně jsi usoudil.’” Lukáš 7,40-43. TV 358.5

Kristus vyjádřil svoji ostrou výtku podobenstvím stejně jako kdysi Nátan v rozhovoru s Davidem. Chtěl, aby jeho hostitel vyřkl rozsudek sám nad sebou. Šimon svedl ženu k hříchu, a nyní jí pohrdal. Velmi jí ublížil. Dva dlužníci z podobenství představovali Šimona a Marii. Ježíš nechtěl říci, že by měl každý z nich jiný dluh. Oba jsou Bohu natolik zavázáni, že mu jeho dobrodiní nikdy nemohou splatit. Šimon si však myslel, že je spravedlivější než Marie. Ježíš mu chtěl ukázat skutečnou velikost jeho provinění. Chtěl, aby Šimon pochopil, že jeho vina je o tolik větší než Mariina, o kolik pět set denárů převyšuje padesát. TV 358.6

Teprve potom začal Šimon vidět sám sebe v jiném světle. Pochopil, jak si Kristus, který byl více než prorokem, Marie vážil. Poznal, že Spasitel svým pronikavým prorockým zrakem viděl v jejím srdci lásku a oddanost. Zastyděl se. Uvědomil si, že Kristus jej nesmírně převyšuje. TV 359.1

Spasitel pokračoval: “Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal,” Marie však z lásky skropila mé nohy slzami pokání a otřela je svými vlasy. “Nepolíbil jsi mne,” ale žena, kterou pohrdáš, “od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy”. Lukáš 7,44.45. Kristus Šimonovi připomněl příležitosti, kdy mu mohl projevit svoji lásku a ukázat, jak si váží toho, co pro něho Spasitel vykonal. Ježíš jasně, ale taktně sdělil učedníkům, že jej mrzí, když mu jeho děti nevyjádří vděčnost ani slovy, ani tím, že by pro něho z lásky něco udělaly. TV 359.2

Spasitel znal pohnutky, které vedly Marii k jejímu činu, a věděl i to, co se skrývalo za Šimonovými slovy. Řekl mu: “Pohleď na tu ženu!” Je to hříšnice. “Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.” Lukáš 7,44.47. TV 359.3

Šimonův chladný a lhostejný přístup ke Spasiteli svědčil o tom, jak málo si vážil milosti, kterou od Spasitele dostal. Myslel si, že Ježíše poctí, když jej pozve do svého domu. Nyní však začal vidět sám sebe v pravém světle. Myslel si, že má svého hosta dobře přečteného, a ve skutečnosti host prohlédl jeho. Šimon pochopil, že Kristus jej zná naprosto dokonale. Jeho náboženství bylo jen pláštíkem, kterým přikrýval své pokrytectví. Pohrdal Ježíšovým slitováním a láskou. Neuznával jej jako Božího zástupce. Marii byly její hříchy odpuštěny, jemu však ne. Přísnou spravedlností zákona, podle kterého chtěl soudit ženu, odsoudil sám sebe. TV 359.4

Šimon byl dojat Ježíšovou laskavostí. Spasitel mu nic nevytkl veřejně před ostatními hosty. Nejednal s ním tak, jak Šimon chtěl, aby jednal s Marií. Šimon viděl, že Ježíš netouží po tom, aby všichni věděli o jeho vině, ale že se jej snaží přesvědčit o pravdě a svou laskavostí a soucitem chce obměkčit jeho srdce. Přísné odsouzení by jen povzbudilo Šimonovu zatvrzelost a bránilo mu v pokání. Trpělivé napomínání jej však přesvědčilo o jeho hříšnosti. Pochopil, jak mnoho svému Pánu dluží. Jeho pýcha byla pokořena, Šimon činil pokání a z nadutého farizea se stal skromný a obětavý učedník. TV 359.5