Touha věků

202/361

Podobenství

V posledních měsících své služby Ježíš vyprávěl mnoho podobenství. Kněží a rabíni ho pronásledovali se stále větší nenávistí, a proto je varoval v obrazech. Jejich smysl jim nemohl uniknout, zároveň v nich však nemohli najít nic, z čeho by bylo možné jej obvinit. V podobenství o farizeovi a publikánovi je samolibá modlitba: “Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé,” v ostrém protikladu s modlitbou kajícníka: “Bože, slituj se nade mnou hříšným”. Lukáš 18,11.13. Kristus tím vytýkal Židům jejich pokrytectví. Podobenstvím o uschlém fíkovníku a slavnostní večeři předpověděl zkázu zatvrzelého národa. Lidem, kteří s pohrdáním odmítli pozvání na hostinu evangelia, patřilo varování: “Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.” Lukáš 14,24. Také učedníci dostali velmi cenné poučení. Podobenství o neodbytné vdově a příteli, který o půlnoci prosí o chleba, zesiluje význam jeho slov: “Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.” Lukáš 11,9. Vzpomínka na jeho výrok: “Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane,” často posilovala jejich kolísavou víru (Lukáš 18,7.8). TV 316.2

Kristus znovu zopakoval působivé podobenství o ztracené ovci. Poučení, které se v něm skrývá, ještě dále rozvedl vyprávěním o ztracené minci a marnotratném synovi. Význam těchto podobenství učedníci ještě plně nechápali. Ale po vylití Ducha svatého, když viděli velké množství obrácených pohanů a žárlivý hněv Židů, porozuměli podobenství o ztraceném synovi mnohem lépe a dokázali se také připojit k radosti svého Pána: “Ale máme proč se veselit a radovat,” “protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen”. Lukáš 15,32.24. Když potom ve jménu svého Mistra vycházeli do světa a čelili pohaně, chudobě a pronásledování, posilovali se slovy, která jim Spasitel řekl na této poslední cestě: “Neboj se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a kde mol neničí. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.” Lukáš 12,32-34. TV 316.3