Touha věků

132/361

Vliv slov

Kristovo varování před hříchem proti Duchu svatému úzce souvisí s varováním před prázdnými řečmi a pomluvami. Slova naznačují, co je v srdci. “Čím srdce přetéká, to ústa mluví.” Matouš 12,34. Slova však na povahu nejen ukazují, ale také na ni působí. Člověk je ovlivňován tím, co sám říká. Satan ho často vede k tomu, aby dal z náhlého popudu průchod žárlivosti nebo ošklivému podezření a řekl něco, čemu ve skutečnosti ani sám nevěří. Slova však zpětně působí na jeho myšlení. Člověk se klame svými vlastními slovy a začíná věřit, že to, co na satanův podnět vyslovil, je pravda. Lidé bývají pyšní, a když už jednou vyjádří určitý názor nebo rozhodnutí, nechtějí je odvolat. Snaží se přesvědčit sami sebe, že mají pravdu, až tomu nakonec uvěří. Vyslovovat pochybnosti o Božím světle, kritizovat je a nedůvěřovat mu je velmi nebezpečné. Časté neuvážené a neuctivé kritizování má vliv na povahu, podporuje neúctu a nevěru. Mnozí lidé si ani neuvědomují, jaké jim hrozí nebezpečí, a podléhají tomuto zlozvyku tak dlouho, až začnou odsuzovat a odmítat dílo Ducha svatého. Ježíš řekl: “Z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu. Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.” Matouš 12,36.37. TV 204.3