Touha věků

102/361

Symbolický význam uzdravení

Kristovo očištění malomocného od strašné nemoci nám přibližuje, jak Spasitel očišťoval lidi od hříchu. Muž, který přišel za Ježíšem, byl “plný malomocenství”. Smrtelný jed nemoci se rozšířil po celém jeho těle. Učedníci se snažili zabránit Mistrovi v tom, aby na něho vložil ruku, protože ten, kdo se dotkl malomocného, byl také nečistý. Ježíš se však položením ruky na nemocného neznečistil. Jeho dotek měl životodárnou moc. Očistil muže od strašné choroby. Malomocenství hříchu je stejné — hluboce zakořeněné, smrtelné a lidskými silami nevyléčitelné. “Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené. Od hlavy až k patě nic zdravého není. Samá modřina a jizva i čerstvá rána.” Izajáš 1,5.6. Ježíš žil mezi lidmi a zůstal bez poskvrny. Jeho přítomnost má pro hříšníka léčivou moc. Každý, kdo mu padne k nohám a ve víře řekne: “Pane, chceš-li, můžeš mě očistit,” uslyší odpověď: “Chci, buď čist.” Matouš 8,2.3. TV 166.1

Někdy Ježíš na prosbu o uzdravení neodpověděl okamžitě. V případě malomocného však zasáhl hned. Když prosíme o pozemská požehnání, naše modlitby nebývají vždy vzápětí vyslyšeny, někdy nám Bůh dá dokonce něco jiného, než jsme chtěli. S prosbou o vysvobození z hříchu je tomu však jinak. Bůh nás chce očistit od hříchu, chce, abychom byli jeho dětmi, a chce nám pomoci žít svatým životem. Kristus “sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce” Galatským 1,4. “Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho.” 1. Janův 5,14.15. “Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.” 1. Janův 1,9. TV 166.2