Touha věků

87/361

Jeho úděl

Úděl Jana Křtitele je pro mnoho lidí velkým tajemstvím. Ptají se, proč musel strádat ve vězení a nakonec zemřít. Lidský rozum není schopen toto tajemství pochopit, ale uvědomíme-li si, že Jan měl účast na Kristových utrpeních, nemůže tato skutečnost naší důvěrou v Boha nikdy otřást. Všichni Kristovi následovníci budou mít na hlavě korunu oběti. Budou trpět nepochopením ze strany sobeckých lidí a stanou se terčem nejprudších satanových útoků. Vždyť satan zřídil své království právě proto, aby potlačil obětavost, a kdykoli se někde projeví, bojuje proti ní ze všech sil. TV 140.5

Janův život se v dětství, mládí i v dospělosti vyznačoval neobyčejnou stálostí a mravní silou. Když na poušti zazněl jeho hlas: “Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!” (Matouš 3,3), začal mít satan strach o své království. Podstata hříchu byla odhalena takovým způsobem, že se lidé zalekli. Satanova vláda se otřásla a mnozí se vymanili z jeho moci. Nepřítel se všemožně snažil podlomit Křtitelovu bezvýhradnou oddanost Bohu, ale marně. Nepodařilo se mu zvítězit ani nad Ježíšem. Když jej pokoušel na poušti, byl zcela poražen a zůstal mu jen bezmezný hněv. Rozhodl se tedy ublížit Kristu tím, že zničí Jana. Nepodařilo se mu svést Božího Syna k hříchu, tak jej alespoň trápil. TV 141.1

Ježíš nezasáhl a svého služebníka nevysvobodil. Věděl, že Jan v této zkoušce obstojí. Spasitel by jej byl rád navštívil ve vězení a svou přítomností rozptýlil žalářní temnotu. Nemohl se však sám vydat do rukou nepřátel, a ohrozit své poslání. Jan se měl stát mučedníkem, aby mohl být příkladem pro tisíce dalších lidí, kteří přijdou po něm a budou muset jít z vězení na smrt. Až budou Ježíšovi následovníci, zdánlivě opuštění Bohem i lidmi, trpět v osamělých vězeňských celách, umírat mečem nebo na mučidlech či na hranicích, bude je posilovat vědomí, že podobnou zkouškou prošel i Jan Křtitel, o jehož věrnosti vydal svědectví sám Kristus. TV 141.2

Pán Bůh dopustil, aby satan zkrátil pozemský život Božího posla, ale na život, který “je skryt spolu s Kristem v Bohu” (Koloským 3,3), nepřítel sáhnout nemůže. Satan se radoval, že ranil Krista, ale zvítězit nad Janem se mu nepodařilo. Smrt navždy zbavila Jana Křtitele pokušení. Satan v tomto boji ukázal svoji pravou tvář — před celým vesmírem odhalil své nepřátelství vůči Bohu i člověku. TV 141.3

Jan sice nebyl zázračně vysvobozen, ale nezůstal sám. Vždy měl kolem sebe nebeské anděly, kteří mu připomínali proroctví o Kristu a vzácná zaslíbení Písma. Byli pro Jana stejnou oporou, jakou jsou pro Boží lid v každé době. Janovi i všem, kdo přijdou po něm, patří ujištění: “A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.” Matouš 28,20. TV 141.4

Bůh vždycky vede své děti tak, jak by si samy přály, kdyby od počátku viděly konec a chápaly velikost záměru, který jako Boží spolupracovníci uskutečňují. Enoch byl vzat do nebe a Elijáš vystoupil vzhůru v ohnivém voze. Ani jeden z nich však nebyl větší či váženější než Jan Křtitel, který opuštěn zahynul ve vězení. “Neboť vám je z milosti dáno netoliko v Krista věřit, ale pro něho i trpět.” Filipským 1,29. Ze všech darů, které může nebe lidem svěřit, je účast na Kristových utrpeních tím nejvznešenějším posláním a největší poctou. TV 141.5