Cesta k vnitřnímu pokoji

Syn představil Otce

Ježíš Kristus — Boží Syn — představil lidem, jaký Bůh ve skutečnosti je.“Boha nikdo z lidí neviděl; jenom ten, který má k němu blízko jako jediný Syn k Otci, nám o něm sdělil pravdu.” ⁴“Otec mi svěřil všechno, jenom Otec zná Syna a Otce zná jenom Syn a ti, kterým ho Syn zjeví.” ⁵ CVP 11.6

Když se jeden z apoštolů obrátil na Ježíše Krista s prosbou:“Ukaž nám Otce”, Ježíš mu odpověděl:“Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?” ⁶ CVP 11.7

Ježíš Kristus svým posluchačům představil úkol, který má na zemi splnit. Prohlásil:“Duch Boží mě vede, protože mne Bůh určil, abych chudým přinesl radostnou zprávu, uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni, sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni, slepým abych vrátil zrak, utlačené osvobodil a ohlásil, že teď přichází čas, kdy se Bůh chce nad každým slitovat a zachránit ho.” ⁷ CVP 12.1

To bylo jeho poslání. Procházel zemi, konal dobro, uzdravoval nemocné a trápené satanem. V celých vesnicích najednou nebylo slyšet nářek nemocných, protože tudy prošel a uzdravil trpící. CVP 12.2

Činy Ježíše Krista dokazovaly, že přišel z nebe. Každý jeho čin dokazoval lásku a milosrdenství. Motivovala jej láska k lidem. CVP 12.3

Boží Syn se stal člověkem proto, aby mohl pomáhat lidem. Ani ti nejchudší a nejprostší lidé se nebáli za ním přijít. Dokonce i malé děti mu chtěly být nablízku. Rády mu sedaly na klín a dívaly se do jeho přemýšlivé a láskyplné tváře. CVP 12.4

Nikdy nezatajil ani jediné slovo pravdy, mluvil však vždy s láskou. Byl zdvořilý, laskavý a pozorný. Za žádných okolností nebyl hrubý a nikdy nemluvil přísněji, než bylo zrovna nezbytné. Nikoho zbytečně nezranil. Nikdy lidem nevyčítal jejich slabosti. Říkal pravdu, ale vždy s láskou. CVP 12.5

Mluvil proti neupřímnosti, proti nevíře, špatnosti a hříchu, v jeho hlasu však přitom vždy zněl zármutek a lítost. Plakal nad městem, které měl tolik rád, protože ho nepřijalo a odmítlo to, co nabízel — pravdu, cestu a život. Lidé se postavili proti němu — proti svému Zachránci — on je měl však stále rád a bylo mu jich líto. Ježíš Kristus nežil samolibě, ale opravdově se zajímal o druhé. V jeho očích měl každý člověk velkou cenu. Ke každému přistupoval s láskou. Vnímal, že každý člověk potřebuje záchranu. CVP 12.6

Ježíšův život ukázal jeho charakter, byl však také svědectvím o charakteru Boha. Prostřednictvím svého Syna nám Bůh projevuje svou lásku. Ježíš Kristus — soucitný, laskavý Zachránce — to byl Bůh,“který přišel na svět v lidském těle”.⁸ CVP 12.7