Na úsvitu dějin

137/274

34. kapitola — Před zaslíbenou zemí

Hebrejové se utábořili v Kádeši v Páranské poušti, která nebyla daleko od hranic zaslíbené země. Zde lid navrhl, aby byli vysláni zvědové k prozkoumání země. Mojžíš tuto záležitost přednesl Hospodinu, který k tomu dal své svolení. Byli vybráni zvědové a Mojžíš jim nařídil, aby prošli zemí a prohlédli si ji. Měli zjistit, zda lidé v ní jsou silní, nebo slabí, zda jich je málo, či hodně. Měli také prozkoumat půdu a její úrodnost a přinést ovoce země. NUD 180.1

Šli, prohlédli si celou zemi a po čtyřiceti dnech se vrátili. Zpráva o návratu zvědů byla přijata s radostí. Lidé spěchali, aby uvítali posly, kteří bezpečně unikli nebezpečím, jež byla spojena s tímto riskantním úkolem. Zvědové přinesli vzorky ovoce, které dokazovaly, že půda je úrodná. Přinesli hrozen, který byl tak velký, že ho museli nést dva muži. Dále přinesli fíky a granátová jablka, které se tam rodily ve velkém množství. NUD 180.2

Lid pozorně naslouchal, když zvědové podávali Mojžíšovi hlášení. “Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal,” začali vyzvědači. “Vskutku oplývá mlékem a medem. Toto je její ovoce.” 4. Mojžíšova 13,27. Lidé byli nadšeni. Byli hotovi uposlechnout Hospodinova hlasu a okamžitě vyjít, aby tu zemi obsadili. NUD 180.3

Jenže všichni zvědové až na dva se obšírně rozhovořili o nebezpečích a vyjádřili své postoje nedůvěry, které jim vnukl satan a které jejich srdce naplnily sklíčeností. Jejich nevěra uvrhla na celé shromáždění stín skleslosti. Lidé zapomněli na úžasnou moc, kterou Bůh tak často projevil ve prospěch vyvoleného národa. Nepřipomínali si, jakými mimořádnými projevy je osvobodil od jejich utlačovatelů, jak pro ně udělal cestu prostředkem moře a jak zničil faraonovu armádu, která je pronásledovala. Boha dali zcela stranou, jako kdyby byli závislí toliko na síle zbraní. NUD 180.4

Ve své nevěře opakovali svou dřívější chybu a reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Řekli, že to je konec všech jejich krásných nadějí. Osočili své vůdce, že je podvedli a přivedli Izrael do těžkostí. NUD 180.5

Zvedl se bolestný nářek, smíšený se zmatenými, reptajícími hlasy. Káleb se statečně postavil na obranu Boha a učinil vše, co bylo v jeho silách, aby neutralizoval špatný vliv svých nevěrných druhů. Nepopíral to, co řekli. Hradby měst byly vysoké a Kenaanci byli silní. NUD 180.6

Avšak Hospodin tu zemi zaslíbil Izraeli. Káleb vybízel lid: “Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.” 4. Mojžíšova 13,30. NUD 181.1

Ale ostatních deset zvědů ho přerušilo líčením překážek. Prohlásili: “‘Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my.’ Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali: ‘Země, kterou jsme při průzkumu prošli, je země, která požírá své obyvatele, a všechen lid, který jsme v ní spatřili, jsou muži obrovité postavy… Zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví.’” 4. Mojžíšova 13,31-33. NUD 181.2