Rady pro církev

65/324

Podmínka vylití Ducha svatého

Všimněte si, že k vylití Ducha svatého došlo až poté, co mezi učedníky zavládla jednota a přestali usilovat o významná postavení. Byli ve všem zajedno. Odstranili všechny rozdíly. Je to popsáno v Bibli. Všimněte si těchto slov: “Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.” Skutky 4,32. Duch toho, jenž zemřel za hříšníky, se zmocnil všech věřících. RPC 88.4

Učedníci neprosili o požehnání pro sebe. Šlo jim o druhé. Věděli, že dostali za úkol rozšířit zvěst evangelia po celém světě, a prosili o moc, kterou jim Kristus slíbil. Tehdy na ně sestoupil Duch svatý a v jediném dni se na víru obrátily tisíce lidí. RPC 88.5

Stejné to může být i dnes. Ať se všichni křesťané přestanou mezi sebou přít a odevzdají se Bohu, aby je mohl použít jako nástroj k záchraně světa. Ať s vírou prosí o zaslíbená požehnání, a dostanou je. Vylití Ducha svatého v době apoštolů bylo “jarním deštěm” a jeho důsledky byly velice významné. Důsledky pozdního deště však budou ještě významnější. Lidé žijící v době konce dostali toto zaslíbení: “Navraťte se do pevnosti, vězňové, jimž naděje vzchází. Dnes to oznamuji znovu: Všechno ti nahradím dvojnásobně.” Zacharjáš 9,12. RPC 88.6

“Vyproste si od Hospodina déšť v čas jarních dešťů. Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje, bylinu na poli dopřeje každému.” Zacharjáš 10,1. Testimonies For The Church, sv. 8, s. 20,21. RPC 89.1