Rady pro církev

243/324

Dávejte ochotně

Bůh pomáhá rozvoji svého díla tím, že lidem dává prostředky. Nechává svítit slunce a sesílá déšť; podporuje růst rostlin; dává člověku zdraví, aby mohl pracovat a vydělávat peníze. Vše dobré přichází z jeho štědré ruky. Na oplátku chce, abychom mu část z toho odvedli v podobě desátků a darů. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 150) RPC 232.7

Obětavost Židů při stavbě svatostánku a chrámu je ukázkou pravé štědrosti, jakou křesťané v žádném pozdějším údobí neprojevili. Jen co byli vysvobozeni z dlouhého egyptského otroctví, jen co unikli egyptské armádě a ocitli se na poušti, Hospodin řekl Mojžíši: “Mluv k synům Izraele, ať pro mne vyberou oběť pozdvihování. Vyberte oběť pozdvihování pro mne od každého, kdo ji ze srdce dobrovolně odevzdá.” 2. Mojžíšova 25,2. RPC 233.1

Jeho lid měl málo majetku a neměl vyhlídky, že by ho mohl jakkoli rozmnožit; měl však před sebou jasný cíl — vybudovat Hospodinu svatostánek. Hospodin promluvil, a oni jej museli poslechnout. Nic mu neodepřeli. Všichni ochotně dávali. Obětovali nejen to, co jim přebývalo, ale i velmi významnou část svého majetku. Dělali to radostně a ze srdce a Hospodinu se to líbilo. Nebylo to stejně všechno jeho? Nepocházelo všechno jejich jmění od něj? A když je o to požádal, nebylo snad jejich povinností, aby mu to vrátili? RPC 233.2

Nikoho nebylo třeba nutit. Lidé přinesli více, než bylo nutné, a proto jim Mojžíš řekl, aby s tím přestali. Taktéž při stavbě chrámu byli lidé vyzváni, aby přinesli své prostředky, a oni odpověděli radostně a velmi štědře. Ochotně dávali. Měli radost z toho, že se buduje stavba, kde budou sloužit Bohu, a proto přinesli víc, než bylo zapotřebí. RPC 233.3

Mohou snad křesťané, kteří se chlubí tím, že mají více světla než židé, obětovat Bohu méně než oni? Mohou být křesťané žijící v době konce spokojeni se svými dary, když nejsou ani z poloviny tak velké jako dary židů? (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 77-79) RPC 233.4

Šíření světla a pravdy na zemi závisí na dobrovolných snahách a štědrosti těch, kteří mají účast na nebeských darech. Jen málo lidí je povoláno, aby pracovalo jako kazatelé či misionáři, ale většina může k šíření pravdy přispět svými finančními prostředky. RPC 233.5

Někdo ale namítne, že už má těch neustálých výzev k podpoře Božího díla plné zuby. Jsem unavený z dávání. Opravdu? Dovol mi, abych se tě zeptala: Jsi také unavený z přijímání? Až tiBůh přestane žehnat, teprve potom mu můžeš odepřít část, kterou od tebe žádá. Žehná ti, abys mohl žehnat druhým. Bůh si činí nárok na určitou část ze všeho, co od něj dostáváme. Když mu to dáme, stane se to požehnáním; když si to ale necháme, dříve či později nám to přinese prokletí. Nejdůležitější je to, co žádá Bůh; všechno ostatní je podružné. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 148,150) RPC 233.6