Rady pro církev

182/324

Důsledky křesťanské výchovy

Podobně jako se při Kristově vjezdu do Jeruzaléma ozývalo dětské volání: “Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově” (Marek 11,9), bude i v posledních dnech z dětských úst znít varovné poselství určené hynoucímu světu. Když nebeské bytosti uvidí, že dospělí už nejsou schopni zvěstovat pravdu, sestoupí na děti Duch Boží a způsobí, že vykonají to, co dospělí už udělat nemohou, protože je jim v tom bráněno. RPC 178.5

Bůh si přeje, aby se děti v našich školách na toto velké dílo připravily. Je třeba, abychom je seznamovali s přítomnou pravdou a učili je misionářské práci. Měly by spolupracovat s těmi, kdo pomáhají nemocným a trpícím. Mohou se stát součástí zdravotní misie a svou troškou přispět k jejímu rozvoji. Třebaže jejich pomoc bude nepatrná, určitě přinese užitek a mnoho lidí díky nim přijme pravdu. Svět se jejich prostřednictvím seznámí s Božím poselstvím a mnoho lidí bude uzdraveno. Učte a veďte děti k tomu, aby sloužily Bohu, protože jsou Božím vlastnictvím. RPC 178.6

Pokud jsou církevní školy dobře vedeny, zvýší se v jejich okolí povědomí o pravdě, protože děti, které získávají křesťanské vzdělání, budou svědčit o Kristu. Podobně jako dvanáctiletý Ježíš v chrámě moudře odpovídal na otázky, nad nimiž kněžím a rabínům zůstával rozum stát, budou děti v posledních dnech svými jednoduchými výroky uvádět do rozpaků ty, kteří se chlubí svým vysokým vzděláním. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 202,203) RPC 179.1

Bylo mi ukázáno, že Bůh chce dílo spásy dokončit skrze naše vysoké školy. Aby se nadání studentů mohlo plně rozvinout, musí být usměrňováno Duchem Božím. Vědomosti lze totiž k vyšším účelům využít jen tehdy, když je oživuje Bůh. Jedině srdce zušlechtěné Boží milostí může plně docenit hodnotu vzdělání. Také na vědu je třeba nahlížet z náboženského úhlu pohledu. Boží vlastnosti, s nimiž se setkáváme v přírodě, je možné rozpoznat pouze za předpokladu, uvažujeme-li o Stvořiteli. Aby učitelé dokázali své žáky vést ke Zdroji pravdy, k Beránku Božímu, který snímá hříchy světa, musí mít nejen teoretické vzdělání, ale také musí vést svatý život. RPC 179.2

Studenti, kteří tvrdí, že milují Boha a řídí se pravdou, by se měli umět natolik ovládat a měli by mít tak pevné náboženské zásady, aby dokázali odolat pokušení a hájit Ježíše ve škole, na ubytovně i kdekoli jinde. Víra není plášť, který se nosí pouze v Božím domě, ale musí prostupovat celým lidským životem. RPC 179.3

Ti, kdo pijí z pramene živé vody, nebudou toužit po změně a radovánkách jako lidé ze světa. Z jejich chování a povahy bude vyzařovat klid, pokoj a štěstí, které přijímají od Ježíše, když k jeho nohám každý den skládají svá břemena a těžkosti. Jsou důkazem toho, že na cestě poslušnosti a oddanosti je možné prožívat radost. Takoví jedinci budou ovlivňovat své spolužáky, což se projeví na chodu celé školy. RPC 179.4

Ti, kdo tvoří toto věrné vojsko, budou svým učitelům dodávat sílu tím, že se budou stavět proti každému projevu nevíry, svárlivosti a snaze porušovat pravidla a nařízení. Budou působit spásným vlivem a jejich úsilí nepřijde ve veliký den Božího hněvu vniveč, nýbrž půjde s nimi do věčnosti. Vliv jejich života tady na zemi bude působit na věky věků. RPC 179.5

Jediný opravdový, svědomitý, věrný mladý člověk ve škole je drahocenným pokladem, na který andělé shlížejí se zalíbením. Spasitel jej miluje a v nebeské knize se vedou záznamy o každém jeho spravedlivém skutku, každém překonaném pokušení a o každém potlačeném zlu. Takový člověk bude připraven na dobu, která má přijít, a bude přijat na věčnost. RPC 179.6

Na křesťanské mládeži do značné míry závisí existence institucí, které Bůh zamýšlí využít k dokončení svého díla. Tato důležitá odpovědnost leží na bedrech dnešní mládeže, která právě vstupuje na jeviště dějin. Nikdy dřív nebylo třeba, aby lidé dosáhli tak výrazných výsledků. Proto by se mládež měla dobře připravit, aby ji Bůh mohl použít jako svůj nástroj. Nároky, které na mladé lidi klade jejich Stvořitel, jsou přednější než všechno ostatní. RPC 179.7

Život a veškeré tělesné i duševní schopnosti dostali od Boha proto, aby je moudře rozvíjeli a připravili se na přijetí úkolů, jejichž význam sahá až na věčnost. Bůh za svou štědrost očekává, že se budou řádně vzdělávat. Svými dary je neobdařil proto, aby je používali pouze ke svému potěšení, nebo dokonce proti jeho vůli, nýbrž aby jich využili k šíření pravdy a svatosti ve světě. Přeje si, aby mu za jeho laskavost a nekonečné milosrdenství byli vděční, měli k němu úctu a milovali ho. Právem vyžaduje, aby zachovávali jeho přikázání a moudrá nařízení, která je usměrní, ochrání před satanovými svody a povedou je po stezce pokoje. RPC 179.8

Kdyby si mladí lidé uvědomili, že když dodržují řády a předpisy našich institucí, dělají pouze to, co zlepšuje jejich postavení ve společnosti, zušlechťuje jejich charakter a mysl a rozhojňuje jejich štěstí, přestali by se bouřit proti moudrým řádům a užitečným nařízením a nerozšiřovali by zprávy, které vůči těmto institucím vyvolávají nedůvěru. Úspěchu můžeme dosáhnout jedině tehdy, bude-li naše mládež silná a věrná, aby dokázala splnit požadavky, které jsou na ni kladeny. Je hrozné, kolik mladých lidí je dnes nespoutaných a lhostejných. Velký díl viny na tom mají jejich rodiče. Bez Boží bázně nikdo nemůže být opravdu šťastný. (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 432-435) RPC 180.1