Perly moudrosti

14/61

7. kapitola — Jako kvas

(Matouš 13,33; Lukáš 13,20.21)

Aby mohlo dojít k žádoucí změně, musí do těsta přijít kvas — činitel, který přichází z vnějšku. Podobně i hříšník musí přijmout Boží milost, aby mohl vstoupit do království slávy. PM 45.1

Proroka z Galileje si přišli poslechnout také mnozí vzdělaní a vlivní muži. Někteří z nich si zvědavě a se zájmem prohlíželi zástup, který se shromáždil kolem Pána Ježíše, když kázal u jezera. Ve velkém davu lidí byly zastoupeny všechny vrstvy společnosti. Byli mezi nimi nuzní, nevzdělaní, otrhaní žebráci i zloději s vypáleným znamením na obličeji, lidé tělesně postižení, tuláci, kupci i povaleči, lidé vysoce postavení i prostí, bohatí i chudí. Všichni se tlačili, aby mohli dobře slyšet slova Ježíše Krista. Když si vzdělaní muži prohlíželi tak zvláštní zástup, kladli si otázku: “Tvoří takoví lidé Boží království?” Spasitel jim znovu odpověděl podobenstvím: PM 45.2

“Království nebeské je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí.” Matouš 13,33. PM 45.3

Židé považovali kvas za symbol hříchu. O velikonocích měli ze svých obydlí vynést veškerý kvas, tak jako měli odstraňovat hřích ze svých srdcí. Pán Ježíš varoval své učedníky: “Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.” Lukáš 12,1. Apoštol Pavel psal o “kvasu zla a špatnosti” 1. Korintským 5,8. V podobenství Pána Ježíše však kvas představuje Boží království. Znázorňuje přetvářející a oživující moc Boží milosti. PM 45.4

Nikdo není tak špatný a neklesl tak hluboko, aby jej Boží moc nemohla změnit. Duch svatý vzbudí nový život a obnoví ztracený Boží obraz v každém, kdo se mu odevzdá. PM 45.5

Člověk se nemůže přetvořit vlastní vůlí. Nemá v sobě sílu, která by mohla způsobit takovou změnu. Aby mohlo dojít k žádoucí změně, musí do těsta přijít kvas — činitel, který přichází z vnějšku. Podobně i hříšník musí přijmout Boží milost, aby mohl vstoupit do království slávy. Veškerá kultura a vzdělání, které nabízí svět, nemohou z hříšného člověka vytvořit poslušné Boží dítě. Přetvářející sílu může poskytnout jedině Bůh. Pouze Duch svatý může způsobit potřebnou změnu. Každý, kdo chce dosáhnout spasení, se musí podřídit moci Ducha svatého bez ohledu na to, zda je vysoce postavený nebo prostý, bohatý nebo chudý. PM 45.6

Přidáme-li do těsta kvas, působí uvnitř, ale brzy se to projeví i navenek. Podobně působí i Boží milost, obnovuje srdce, a tím mění celý život. Pán nepřijímá pouze vnější změnu. Někteří lidé se snaží opravit nebo napravit ten či onen zlozvyk. Doufají, že se tímto způsobem stanou křesťany, berou však věc za nesprávný konec. Změna musí začít v srdci. PM 46.1

Mezi pouhým vyznáním víry a přijetím pravdy do srdce je velký rozdíl. Nestačí jen znalost pravdy. Můžeme pravdu znát, ale přitom se nemusí změnit způsob našeho myšlení. Obrácení a posvěcení musí zasáhnout srdce. PM 46.2

Radost z poslušnosti neprožije nikdy člověk, který se pokouší zachovávat Boží přikázání proto, že to pokládá za svou povinnost, nebo že se to od něj vyžaduje. To není skutečná poslušnost. Jestliže někdo považuje Boží požadavky za překážky, které brání jeho lidským sklonům, pak si můžeme být jisti, že nežije křesťanským životem. Pravá poslušnost je vnější projev vnitřních zásad. Vyvěrá z lásky ke spravedlnosti, z lásky k Božímu zákonu. Vede nás k vhodnému jednání, protože je to tak správné a protože se to líbí Bohu. PM 46.3

Velkou pravdu o změně srdce vlivem Ducha svatého vyjadřují slova Pána Ježíše určená Nikodémovi: “Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží… Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.” Jan 3,3-8. PM 46.4

Apoštol Pavel napsal pod vlivem Ducha svatého: “Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval, probudil nás k životu spolu s Kristem, když jsme byli mrtvi pro své hříchy. Milostí jste spaseni! Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši, aby se nadcházejícím věkům prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar.” Efezským 2,4-9. PM 46.5

Kvas působí neviditelně, ale prostupuje celým těstem. Rovněž kvas pravdy působí skrytě, tiše a trvale, přetváří celého člověka. Zušlechtí a ovládne jeho přirozené sklony, vštípí mu nové myšlenky, nové pocity a pohnutky. Představí člověku nový vzor povahy   — život Ježíše Krista. Mění myšlení, povzbuzuje schopnosti a nadání k novému způsobu činnosti. Neobdaří člověka novými schopnostmi, posvětí ty schopnosti, které člověk měl už dříve. Probouzí lidské svědomí. Vytváří v naší povaze potřebné vlastnosti, abychom mohli pracovat pro Boha. PM 46.6

Často vyvstává otázka: Proč u takového množství lidí, kteří vyznávají víru v Boží slovo, není patrna změna v řeči, pohnutkách a povaze? Proč nesnášejí, když se někdo postaví proti jejich plánům a zájmům, proč mají neposvěcenou povahu, proč používají hrubá, panovačná a prudká slova? V jejich životě můžeme sledovat stejnou sebelásku, sobecké uspokojování, stejně náladová a neuvážená slova, jaká se projevují v životě nevěřících. Vykazují takovou samolibou pýchu, podléhají přirozeným sklonům ke zlému a mají zvrácené povahové rysy, jako kdyby vůbec neznali pravdu. Nejsou obrácení, a to je příčina všech nedostatků. Jejich srdce nezasáhl kvas pravdy. Nikdy mu nedali příležitost, aby na ně zapůsobil. Jejich zděděné a vypěstované sklony k hříchu se nepodřídily jeho přetvářející moci. V jejich životě nevidíme přítomnost Kristovy milosti a víru v jeho moc, která přetváří lidské povahy. PM 47.1

“Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.” Římanům 10,17. Písmo je důležitým prostředkem při obnově lidské povahy. Pán Ježíš se modlil: “Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.” Jan 17,17. Kdo studuje a plní Boží slovo, pocítí ve svém srdci vliv, který odstraňuje všechny nesprávné vlastnosti. PM 47.2

Duch svatý přichází, aby nás usvědčoval z hříchu, víra působí prostřednictvím lásky Ježíše Krista a přetváří celou naši bytost podle vzoru Pána Ježíše. Pak nás Bůh může použít, abychom konali jeho vůli. Moc, kterou jsme obdrželi, se začne projevovat zvnitřku navenek. Povede nás, abychom zvěstovali jiným pravdu, kterou jsme sami přijali. PM 47.3

Pravda Božího slova nabízí řešení velkého lidského problému, vnitřní změny. Může ji způsobit pouze víra. Nedomnívejme se, že tyto pravdy jsou příliš vznešené a svaté, než abychom je mohli přenést do každodenního života. Pravdy Božího slova sice přesahují možnosti lidského chápání, ale přesto se má v nás projevovat jejich vliv. Mají prostoupit všechny, velké i malé záležitosti našeho života. PM 47.4

Jestliže přijmeme kvas pravdy do srdce, usměrní naše přání, očistí naše myšlenky a zušlechtí naši povahu. Oživí duchovní schopnosti a duševní síly. Zvýší naši schopnost projevovat city, lásku. PM 47.5

Svět se dívá na člověka, který prožívá Boží zásady, jako na záhadu. Sobecký a peníze milující člověk žije jen proto, aby získal majetek, pocty a požitky světa. Vůbec nemyslí na Boží království. Následovník Ježíše Krista nemůže těmto věcem nikdy věnovat svůj veškerý zájem. Pracuje a zapírá se pro Krista, aby se mohl zúčastnit díla záchrany lidí, kteří žijí na světě bez Krista a bez naděje. Svět nemůže rozumět člověku, který se zajímá o věčné hodnoty. Kristova láska se svou zachraňující mocí vstoupila do jeho srdce. Tato láska ovládne všechny ostatní pohnutky a povznese člověka nad zhoubný vliv světa. PM 47.6

Boží slovo má mít posvěcující vliv na naše vztahy ke všem členům lidské společnosti. Kvas pravdy nevyvolává řevnivost, ctižádost a touhu po prvních místech. Skutečná láska nebeského původu není sobecká a náladová. Není závislá na lidské chvále. Jestliže člověk přijímá Boží milost, jeho srdce přetéká láskou k Bohu a k lidem, za které Kristus zemřel. Takovému člověku nejde o lidské uznání. Nemiluje druhé proto, že mu také prokazují lásku, protože se mu líbí nebo uznávají jeho zásluhy, ale proto, že jsou vykoupeným vlastnictvím Ježíše Krista. Jestliže někdo nechápe nebo překrucuje jeho pohnutky, slova a činy, neuráží se, ale jde dál svou cestou. Je laskavý a ohleduplný, není domýšlivý, ale má vždy naději, důvěřuje Boží milosti a lásce. PM 48.1

Apoštol Petr nás vyzývá: “Ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: Svatí buďte, neboť já jsem svatý.” 1. Petrův 1,15.16. Kristova milost má ovládat naše jednání a náš hlas. Její účinky se projeví slušností, zdvořilostí, vzájemnou ohleduplností, v laskavých a povzbudivých slovech. V takovém prostředí přebývají i andělé. Ze života takového člověka vychází příjemná vůně, která vystupuje k Bohu jako vůně oběti. Láska se projevuje v laskavosti, dobrotě, shovívavosti a trpělivosti. PM 48.2

Mění se i vzhled člověka. Přítomnost Ježíše Krista v srdcích lidí, kteří jej milují a zachovávají jeho přikázání, vyzařuje z jejich tváří. Pravda je patrná i na jejich obličejích. Můžeme na nich pozorovat pravý nebeský pokoj. Můžeme na nich pozorovat dobrotu větší než lidská láska. PM 48.3

Kvas pravdy přetváří celého člověka. Z hrubce dělá člověka zdvořilého, ze sobce štědrého. Nečisté očišťuje, umývá je v krvi Beránka. Svou životodárnou mocí vede celého člověka, aby žil podle Božích zásad. Člověk ve svém lidství přijímá Boží povahu. Dokonalost lidské povahy pak oslavuje Krista. Pokaždé, když dojde k takovým změnám, andělé zpívají chvalozpěvy Bohu. Otec i Syn se radují z každého člověka, který se nechal přetvořit podle Božího vzoru. PM 48.4