Od slávy k úpadku

105/250

25. kapitola — Izajáš

Král Uzijáš po mnoho let moudře vládl kmenům Juda a Benjamín. Obnovil města a opevnil je. Díky dobrým obchodním vztahům bohatství národů proudilo do Jeruzaléma. “Jeho jméno se rozneslo do daleka, neboť se mu dostalo podivuhodné pomoci, takže upevnil svou moc.” 2. Paralipomenon 26,15. SU 117.1

Hmotné bohatství však nebylo spojeno s duchovní silou. Kněží sice i nadále sloužili v chrámu a početné zástupy lidí uctívali živého Boha, ale pýcha a povrchnost nahradily pokoru a čistotu srdce. O Uzijášovi je napsáno: “Jakmile svou moc upevnil, jeho srdce se stalo domýšlivým, až se úplně zkazil a zpronevěřil Hospodinu, svému Bohu.” 2. Paralipomenon 26,16. V přímém rozporu s Hospodinovým nařízením král vstoupil do “Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři” 2. Paralipomenon 26,16. Nejvyšší kněz Azarjáš a s ním další kněží proti jeho počínání protestovali. Řekli mu: “Zpronevěřil ses. To ti u Hospodina Boha k slávě nebude.” 2. Paralipomenon 26,18. SU 117.2

Uzijáše velmi rozčílilo, že se jej někdo opovážil napomenout. Nebylo mu však dovoleno, aby přes protesty těch, kteří vykonávali chrámovou službu, znesvětil svatyni. Zatímco jím lomcoval hněv, byl stižen malomocenstvím. A malomocným zůstal až do konce svého života; stal se odstrašujícím příkladem toho, jaké následky přináší přestupování příkazů uvozených výrokem “Tak pravil Hospodin”. Jeho arogantní chování, kvůli kterému na něj dopadly nebeské soudy, se nedalo omluvit ani jeho vysokým postavením, ani délkou jeho vlády. Před Bohem jsou si totiž všichni lidé rovni. SU 117.3

Po Uzijášově smrti usedl na judský trůn jeho syn Jótam. “Činil to, co je správné v Hospodinových očích, zcela jak to činil jeho otec Uzijáš. Avšak posvátná návrší neodstranili…” 2. Královská 15,34.35. SU 117.4

Když se Uzijášova vláda chýlila ke konci, povolal Bůh Izajáše, mladého muže královského původu, aby prorokoval. Měl lidu oznámit, že Judsko bude napadeno spojeneckými vojsky Izraele a Sýrie a asyrská vojska oblehnou velká města království. Za jeho působení padne Samaří a deset kmenů Izraele bude rozptýleno mezi národy. Judsko bude pod neustálým útlakem asyrských vojsk a Jeruzalém bude obléhán s takovou silou, že nebýt Božího zásahu, jistě by byl zcela zničen. Boží ochranná ruka se od Judska vzdalovala a asyrská vojska se je chystala dobýt. SU 117.5