Od slávy k úpadku

91/250

Naplnění Elíšova proroctví

Po této události Aramejci nějaký čas Izraelce nenapadali. Ale později, za vlády krále Chazaela, aramejská vojska přitáhla k Samaří a oblehla je. Nikdy nebyl Izrael vystaven silnějšímu nátlaku než během tohoto vpádu. Ve chvíli, kdy hrozby hladomoru přiváděly izraelského krále k zoufalství, Elíša mu přinesl poselství, že země bude druhého dne osvobozena. SU 101.6

Druhý den ráno Hospodin “způsobil, že Aramejci uslyšeli ve svém táboře zvuk vozů, zvuk koní, zvuk velikého vojska”. V panice “se dali na útěk. Opustili své stany, koně a osly i tábor tak, jak byl”, a nechali tam velké zásoby jídla (2. Královská 7,6.7). SU 101.7

V noci se čtyři malomocní, kteří trpěli hladem, rozhodli, že půjdou do aramejského tábora a v naději, že dostanou nějaké jídlo, se vydají na milost okupujícím vojskům. Jaké však bylo jejich překvapení, když zjistili, že v táboře nikdo není. Protože tam nebyl nikdo, kdo by jim mohl bránit, “vešli do jednoho stanu, najedli se a napili. Vynesli odtud stříbro, zlato i roucha, odešli a tajně to uložili. Pak se vrátili, vešli do jiného stanu, vynesli odtud věci, odešli a také je tajně uložili. Potom si vespolek řekli: ‘Neměli bychom takto jednat. Tento den je dnem radostné zprávy a my jsme zticha.’” 2. Královská 7,8.9. Pak se rychle vrátili do města a oznámili tam tuto radostnou novinu. SU 101.8

Zásoby jídla byly tak velké, že v ten den “míra bílé mouky byla za šekel” (2. Královská 7,16), jak předešlého dne předpověděl Elíša. SU 102.1