Od slávy k úpadku

60/250

14. kapitola — Odpadnutí v dnešní době

Záznam o Elijášově životním díle byl po celá dlouhá staletí zdrojem odvahy a síly pro lidi, kteří byli posláni, aby v čase odpadnutí stáli na straně práva a spravedlnosti. Pro nás je tato skutečnost velice důležitá. Historie se opakuje. Modlářství dnešní doby je stejné jako v časech proroka Elijáše. Přestože se kolem nás nestavějí pohanské chrámy, zástupy lidí se oddávají uctívání bohů tohoto věku — bohatství, slávy, rozkoše — a vyhledávají nauky, které schvalují touhy jejich hříšného srdce. Mnoho lidí má falešnou představu o Bohu a uctívají falešné bohy se stejným přesvědčením, s jakým to dělali následovníci Baala. Dokonce i mnozí z těch, kdo o sobě tvrdí, že jsou křesťané, podléhají vlivům, které jsou v přímém rozporu s Bohem a jeho pravdou. SU 68.1

Dnešní doba je nasycena odpadnutím a nevěrou. Lidské teorie zaujímají místo, které náleží Bohu a jeho zákonu. Satan slibuje mužům a ženám, že v neposlušnosti najdou svobodu, díky které budou jako bohové. Lidské teorie jsou často ceněny víc než božské zjevení. Zdá se, jako by lidé ztratili schopnost rozeznat světlo od tmy a pravdu od lži. Řídí se názory myslitelů, kteří jsou podle nich důvěryhodnější než biblická pravda. Víra, kterou projevil Pavel, Petr či Jan, se jim zdá být zastaralá a nehodná inteligence moderních lidí. SU 68.2

Na počátku dal Bůh svůj zákon lidem jako prostředek k dosažení štěstí a věčného života. Satan se proto snaží lidi vést k přestupování tohoto zákona; neustále usiluje o to, co nejvíce zkreslit jeho význam a snížit jeho hodnotu. Jeho nejzákeřnějším tahem byla snaha změnit samotný zákon. Chtěl tak docílit toho, aby si lidé mysleli, že jej dodržují, a přitom jej přestupovali. Jeden spisovatel přirovnal snahu změnit Boží zákon k známému uličnictví obracet ukazatele na důležité křižovatce nesprávným směrem. SU 68.3

Rovněž Bůh vybudoval ukazatele směru pro ty, kdo putují tímto světem. Jedna směrovka ukazuje na cestu poslušnosti, vedoucí k věčnému životu, a druhá na cestu bezzákonnosti, končící smrtí. Nepřítel lidí však v nestřežené chvíli tyto ukazatele zaměnil a způsobil, že mnozí kráčejí nesprávným směrem. SU 68.4

Hospodin Izraelcům skrze Mojžíše přikázal: “Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji… To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe a zemi, ale sedmého dne odpočinul a oddechl si.” 2. Mojžíšova 31,13.17. SU 69.1

Hospodin jasně řekl, že poslušnost je cestou do Božího města, ale satan tento ukazatel změnil. Ustanovil falešný den odpočinku, čímž způsobil, že lidé, kteří v tento den odpočívají, žijí v domnění, že zachovávají přikázání Stvořitele. Když “byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy”, Bůh ustanovil sedmý den jako památník svého stvořitelského díla. “A Bůh požehnal a posvětil sedmý den.” 1. Mojžíšova 2,1.3. SU 69.2

V době vyjití z Egypta Bůh svým dětem připomněl důležitost a význam soboty. Během pobytu v Egyptě dozorci od Izraelců požadovali, aby každý týden odváděli neúměrné množství práce. Tím je nepřímo nutili k tomu, aby pracovali i v sobotu. Bůh však Izraelce z otroctví vysvobodil a přivedl je na místo, kde mohli nikým nerušeni zachovávat všechna jeho nařízení. Na hoře Sínaj Bůh Mojžíši předal Boží zákon, který vyryl vlastním prstem do dvou kamenných desek (viz 2. Mojžíšova 31,18). A následně Izraelce po celých čtyřicet let putování pouští neustále vedl k tomu, aby pamatovali na Bohem ustanovený den — každého dne kromě soboty jim sesílal denní příděl many, který pak byl v pátek, v den přípravy, dvojnásobný. SU 69.3

Božím záměrem bylo, aby si Izraelci prostřednictvím zachovávání přikázání o sobotě připomínali, kdo je jejich Stvořitel a Spasitel. Budou-li správně světit sobotu, nikdy se nepřikloní k modlářství; pokud však na přikázání o sobotě zapomenou, velmi rychle se od svého Stvořitele vzdálí. Oni však “znevážili mé řády, neřídili se mými nařízeními a znesvěcovali mé dny odpočinku, neboť jejich srdce chodilo za jejich hnusnými modlami” Ezechiel 20,16. A když chtěl Judu upozornit na hříchy, v jejichž důsledku se dostali do babylónského zajetí, Hospodin prohlásil: “Pohrdáš mými svatými dary, znesvěcuješ mé dny odpočinku… Vylil jsem tedy na ně svůj hrozný hněv, v ohni své prchlivosti jsem s nimi skoncoval, jejich cestu jsem jim uvalil na hlavu, je výrok Panovníka Hospodina.” Ezechiel 22,8.31. SU 69.4

Při obnovování Jeruzaléma varoval prorok Nehemjáš izraelský lid před porušováním přikázání o sobotě následujícími slovy: “Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku.” Nehemjáš 13,18. SU 69.5