Od slávy k úpadku

33/250

Zasloužený trest

Králova drzost, s níž se postavil Bohu a zřídil bohoslužebná místa, nemohla zůstat nepotrestána. Během zasvěcování oltáře v Bét-elu se před Jarobeáma postavil Boží muž z Judska, který byl poslán, aby nad ním vynesl soud za to, že lidu svévolně představil novou formu bohoslužby. Prorok “volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: ‘Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: »Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.«’ Téhož dne dal i věštecké znamení: ‘Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype.’ Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.” 1. Královská 13,2.3.5. SU 38.1

Když to Jarobeám viděl, chtěl proroka zadržet. Rozhořčeně zakřičel: “Chopte se ho!” Jeho neuvážené jednání bylo ale ihned potrestáno. Ruka, kterou vztáhl proti Hospodinovu poslu, strnula, takže ji nemohl přitáhnout k tělu. V hrůze se král na proroka obrátil: “,Prosím, pros Hospodina, svého Boha, o shovívavost a modli se za mne, abych mohl přitáhnout ruku k sobě zpět.’ Muž Boží prosil Hospodina o shovívavost a král přitáhl ruku k sobě zpět a byla zase jako dřív.” 1. Královská 13,6. SU 38.2

Místo aby se izraelský král vzdal svých špatných záměrů, které lid odváděly od uctívání pravého Boha, jeho srdce se zatvrdilo a on se rozhodl pokračovat v uskutečňování svých plánů. SU 38.3

Božím záměrem je člověka zachránit, ne zničit. On svým poslům dává moc, aby dokázali ty, kdo jejich smělé poselství uslyší, přivést k pokání. Prorok krále důrazně napomenul. Jedině tak mohlo být zlo zastaveno. Hospodinovi posli se mají odvážně zastávat spravedlnosti. Dokud důvěřují Bohu, nemusí se ničeho bát, protože ten, kdo je povolal do služby, jim také zaslíbil svou ochranu. SU 38.4