Od slávy k úpadku

Důsledky selhání

I když královo pokání bylo upřímné, nebylo možné odstranit dalekosáhlé škody vzniklé jeho špatným příkladem. Přestože během Šalomounova odpadnutí se v království našli muži,kteří pečovali o svoji čistotu a poslušnost, nedokázal král zastavit síly zla, které uvedl do pohybu svým modlářstvím a pokleslým životním stylem. Jeho moc se znatelně oslabila a mnozí přestali důvěřovat jeho vedení. Král ztratil naději, že se mu kdy podaří zcela zničit zhoubný vliv svého špatného jednání. Našlo se mnoho těch, kteří povzbuzeni jeho odpadnutím pokračovali v páchání zla. Špatný vliv jeho jednání, kdy zneužil Bohem svěřené moci, je patrný v sestupné dráze mnoha králů, kteří po něm dosedli na trůn. SU 31.6

Šalomoun sklíčený chybami, jichž se dopustil, napsal: “Moudrost je lepší než válečné zbraně, mnoho dobrého však zničí jediný hříšník. Mrtvé mouchy způsobí, že mastičkářův olej páchne a kvasí; stejně působí špetka pomatenosti, je-li ceněna víc než moudrost a čest.” Kazatel 9,18; 10,1. SU 32.1

Aniž bychom to věděli nebo tomu mohli jakkoli zabránit, náš vliv druhým přináší buď požehnání, nebo prokletí. Můžeme kolem sebe šířit beznaděj, sobectví či jed pěstovaného hří­chu, nebo naopak můžeme druhé sytit životodárnou silou víry, odvahy a naděje a dávat jim svou lásku. Vždy z nás ale vychází síla, která druhé vede buď k dobru, nebo ke zlu. SU 32.2

Promarněný život jednoho člověka má nevyčíslitelnou hodnotu. A přesto stačí jeden unáhlený čin, jedno bezmyšlenkovitě vyřčené slovo a duše člověka může být poraněna. A takovéto zranění může druhé odvést od Krista. SU 32.3

Každý skutek, každé slovo přinese své ovoce. Každý čin milosti, poslušnosti a sebezapření se v druhých rozmnoží a zasáhne další lidi. A stejně tak projevená závist, zloba či neshoda vyklíčí a vyroste z nich jedovatá rostlina, která poskvrní mnohé. Tak setba dobra a zla bude pokračovat až do věčnosti. SU 32.4