Od slávy k úpadku

231/250

57. kapitola — Nehemjášova reforma

Judejci se slavnostně zavázali, že se budou řídit přikázáními zákona. Když ale nějaký čas nebyli v Nehemjášově a Ezdrášově blízkosti, mnoho z nich od Hospodina odešlo. Nehemjáš se tehdy vrátil do Persie. V době jeho nepřítomnosti se mezi obyvateli Jeruzaléma začalo šířit zlo a vypadalo to, že mu podlehne celý národ. Dokonce i chrámové prostory byly znečištěny modloslužbou. Na základě smíšeného manželství vznikl mezi knězem Eljašíbem a Amónovcem Tóbijášem, který byl zarytý nepřítel Izraele, příbuzenský vztah. V důsledku tohoto neposvěceného spojenectví se stalo, že Tóbijáš obýval místnost spojenou s chrámem, ve které se uchovávaly desátky a dary. SU 253.1

Protože Amónovci jednali vůči Izraeli lstivě a zákeřně, Bůh prohlásil, že se navěky nesmí účastnit bohoslužebných shromáždění jeho lidu (viz 5. Mojžíšova 23,3-6). Kněz však v rozporu s tímto nařízením odnesl z Božího domu dary a ubytoval v něm nepřítele Boha a jeho pravdy. Tím dal najevo, jak moc Bohem pohrdá. SU 253.2

Když se Nehemjáš vrátil z Persie, okamžitě udělal opatření, aby se vetřelce zbavil. “Dal jsem všechny věci Tóbijášova domu vyházet z komory ven. Rozkázal jsem, aby komory vyčistili, a znovu jsem do nich dal věci Božího domu, obětní dary a kadidlo.” Nehemjáš 13,8.9. SU 253.3

Jelikož byl chrám znesvěcován a dary zneužívány, vyvolalo to u lidí nedůvěru. Do chrámové pokladnice přicházely jen skrovné dary; mnozí z těch, kdo sloužili v chrámu, opustili Boží dílo, protože nedostávali dostatečnou podporu. SU 253.4

Nehemjáš okamžitě začal pracovat na nápravě těchto věcí. Díky tomu lidé opět získali důvěru a “všechen Juda přinášel do skladů desátky z obilí, moštu a čerstvého oleje” Nehemjáš 13,12. Muži, kteří “byli pokládáni za spolehlivé”, byli určeni za skladníky a “měli za úkol vydávat příděly svým bratřím” Nehemjáš 13,13. SU 253.5

V důsledku obnovení vztahů s pohany rovněž došlo k zanedbávání soboty. Nehemjáš zjistil, že pohanští obchodníci přicházející do Jeruzaléma přesvědčili mnoho Izraelců, aby s nimi o sobotách obchodovali. Byli zde samozřejmě i ti, kdo se svých zásad nezřekli, ale většina bez sebemenších zábran porušovala přikázání o sobotě. “V oněch dnech,” napsal Nehemjáš, “jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly, a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali potraviny. I Týřané tu byli usazeni; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě.” Nehemjáš 13,15.16. SU 253.6