Od slávy k úpadku

210/250

Třetí edikt

Artaxerxův výnos, vydaný jako třetí po skončení sedmdesátiletého vyhnanství, který dovoloval provést rozsáhlé opravy Jeruzaléma, byl pozoruhodný svými výroky o Bohu, jakož i tím, že uděloval Božímu lidu svobodu. Král dobrovolně obětoval “Bohu Izraele, jehož příbytek je v Jeruzalémě”, zlato a stříbro Ezdráš 7,15. Rovněž Ezdrášovi řekl: “Ostatní své výdaje za potřeby pro dům tvého Boha uhradíš z královské pokladny.” Ezdráš 7,20. SU 230.3

Dále pak král Ezdráše seznámil s tím, že je “vyslán králem a jeho sedmi rádci, [aby] dohlédl na Judsko a na Jeruzalém podle zákona svého Boha… Všechno, co rozkáže Bůh nebes, ať se přesně vykoná pro dům Boha nebes, aby se nerozlítil na královo království a na jeho syny” Ezdráš 7,14.23. SU 230.4

Artaxerxes také nařídil, aby byla obnovena práva příslušníků kněžského stavu. “Buď vám také známo, že žádnému knězi ani levitovi, zpěvákovi, vrátnému, chrámovému nevolníkovi a služebníku Božího domu se nesmějí vyměřit daně, dávky z úrod a jiné poplatky.” Rovněž se zasadil o to, aby byli ustanoveni soudci, kteří by vládli lidu. Nařídil: “Ty, Ezdráši, podle moudrosti svého Boha, která je ti svěřena, ustanovíš soudce a rozhodčí, kteří budou rozhodovat pře všeho lidu v Zaeufratí, totiž všech, kteří se znají k zákonům svého Boha. A kdo je neznají, ty budete vyučovat.” Ezdráš 7,24.25. SU 230.5

Takto tedy Ezdráš přiměl krále, aby umožnil návrat všech Izraelců, kněží a levitů, kteří žili na území Médo-Persie a kteří toužili “jít do Jeruzaléma” Ezdráš 7,13. SU 230.6

Ti, kteří spolu s Ezdrášem zkoumali v Písmu Boží záměry s jeho lidem, měli z králova ediktu velikou radost. “Požehnán buď Hospodin, Bůh našich otců,” pravil Ezdráš, “že vložil do srdce králi, aby obnovil lesk Hospodinova domu v Jeruzalémě.” Ezdráš 7,27. SU 230.7