Od slávy k úpadku

189/250

Konec zajetí

Když se Kýros ujal vlády, skončilo období sedmdesáti let, která uplynula od chvíle, kdy král Nebúkadnesar odvedl do Babylónu první skupinu židovských zajatců. To, že byl Daniel vysvobozen ze lví jámy, Bůh využil k tomu, aby na Kýra udělal co nejpříznivější dojem. Ryzí kvality Božího muže, který dokázal předvídat budoucnost, na perského vládce zapůsobily natolik, že Danielovi projevil úctu a jeho názory měl ve velké vážnosti. Bůh pak způsobil, že Kýros porozuměl proroctvím, podle nichž měl zajistit židovskému národu svobodu. SU 209.1

Králi se dostala do rukou slova napsaná více než sto let před jeho narozením, která hovořila o tom, jakým způsobem bude Babylón dobyt. Se zatajeným dechem četl poselství, které mu adresoval sám Vládce vesmíru: “Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal, aby poznali od slunce východu až na západ, že kromě mne nic není. Dal jsem ti čestné jméno, ač jsi mě neznal.” Izajáš 45,5.6.4. Když pak narazil na slova: “On zbuduje moje město, propustí mé přesídlence bez placení, bez úplatku,” jeho srdce bylo hluboce zasaženo a rozhodl se splnit Bohem dané poslání (Izajáš 45,13). Propustí judské zajatce na svobodu! SU 209.2

V prohlášení, s kterým seznámil celé království, Kýros zveřejnil svoji touhu: “Hospodin, Bůh nebes, … [mě] pověřil, abych mu vybudoval dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoli z vás, ze všeho jeho lidu — Bůh buď s ním — se může vydat na cestu do Jeruzaléma, který je v Judsku, a stavět dům Hospodina, Boha Izraele, toho Boha, který je v Jeruzalémě. Každého, kdo zůstal na kterémkoli místě jako host, nechť podpoří místní obyvatelé stříbrem a zlatem, majetkem a dobytkem spolu s dobrovolnými oběťmi pro Boží dům v Jeruzalémě.” Ezdráš 1,1-4. SU 209.3

A dále v souvislosti s chrámem nařídil: “Tento dům buď zase postaven na místě, kde se obětují oběti. Ať je od základů opraven. … Náklad bude uhrazen z královské pokladny. Také zlaté a stříbrné nádoby z Božího domu, které odnesl Nebúkadnesar z jeruzalémského chrámu a donesl do Babylóna, ať jsou vráceny, ať přijdou do jeruzalémského chrámu na původní místo a jsou složeny v Božím domě.” Ezdráš 6,3-5. SU 209.4

Když se zprávy o tomto nařízení donesly do vzdálených provincií, zavládlo tam bujaré veselí. Mnoho lidí stejně jako Daniel studovalo proroctví a prosilo Boha, aby už splnil svá zaslíbení a zasáhl ve prospěch Sijónu. A nyní jejich modlitby byly vyslyšeny! SU 209.5

“Když Hospodin úděl
Sijónu změnil,
bylo nám jak ve snu.
Tehdy naše ústa naplnil smích
a náš jazyk plesal.” Žalm 126,1.2.
SU 209.6