Poslední dny planety země

24/24

20. kapitola — Dědictví vykoupených34

Boží dar

Kristus, jedině Kristus a jeho spravedlnost, nám dovolují získat právo vstoupit do nebe. (Letter 6b, 1890) PPZ 162.1

Pyšný člověk si chce spasení zasloužit. Ale právo na vstup do nebe a způsobilost pro život v něm nám dává jedině Kristova spravedlnost. (Touha věků, s. 188) PPZ 162.2

Spasitel se ztotožňuje s každým člověkem. Stal se jedním z nás, abychom se mohli stát členy nebeské rodiny. (Touha věků, s. 409) PPZ 162.3

Vzácnější než právo, které umožňuje bydlet v nejkrásnějším pozemském paláci, je právo bydlet v příbytcích, které nám šel připravit náš Spasitel. A lepší než všechna chvála světa budou Spasitelova slova k jeho věrným spolupracovníkům: “Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.” Matouš 25,34; (Christ's Object Lessons, s. 374) PPZ 162.4

Proč bychom měli více přemýšlet o budoucím světě?

Ježíš nám ukázal nebe a našim očím představil jeho slávu, aby věčnost neunikla naší pozornosti. (ST 4. dubna 1895) PPZ 162.5

Spatříme-li skutečnost věčnosti, zvykneme si přemýšlet o Boží přítomnosti. To nás bude chránit před nepřítelem. Získáme sílu, jistotu a naši duši to osvobodí od každého strachu. Když přijmeme atmosféru nebe, nebudeme se radovat ze světských věcí… PPZ 162.6

Kristus nám ukazuje přednosti nebeských věcí. Představuje nám je jedinečným způsobem, a tak zaměstnává naši mysl přemýšlením o kráse nebe. Náš myšlenkový svět naplní obrazy věčné krásy… PPZ 162.7

Velký Učitel přestavuje člověku obraz světa budoucnosti. Představuje jej lidskému zraku s celou jeho nádherou… Usměrní-li se myšlení člověka na příští požehnaný život, především ve srovnání s pomíjejícími věcmi tohoto světa, pak si takový člověk uvědomí jasný rozdíl. To ovlivní srdce, duši i celou jeho bytost. (Our High Calling, s. 285,286) PPZ 163.1

Motivace křesťanů

Mimořádná odměna za správné jednání, radost nebe, společenství andělů, úzký a láskyplný vztah k Bohu a jeho Synu, jedinečné možnosti rozvíjet své schopnosti, které se nabízejí našim silám pro věčnost — není to vše dost silné povzbuzení k tomu, abychom z celého srdce a z lásky sloužili našemu Stvořiteli a Zachránci? (Steps to Christ, s. 21,22) PPZ 163.2

Když se setkáme v míru s Kristem a budeme navždy spaseni, pak budeme nejšťastnějšími lidmi. Budeme konečně doma, tam, kde nás již nebudou obtěžovat bezbožní a kde všichni unavení naleznou odpočinek. (Letter 113, 1886) PPZ 163.3

S radostí hledím na vše, co je v přírodě krásné. Myslím, že bych mohla být šťastná i na této zemi, obklopena dobrými věcmi stvořenými Bohem, kdyby neexistovalo prokletí hříchu. Budeme však mít nové nebe a novou zemi. Apoštol Jan píše: “A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: ‘Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi.’” Zjevení 21,3. Jak nádherná naděje, nádherná perspektiva! (Letter 62, 1886) PPZ 163.4

Pravé a skutečné místo

Pro učedníky bylo zdrojem radosti vědomí, že mají v nebi Přítele, který se za ně přimlouvá! Když viděli Kristovo nanebevstoupení, změnily se všechny jejich názory a představy týkající se nebe. Dříve měli za to, že je to neohraničený prostor obydlený nehmotnými duchy. Nyní se v jejich myslích nebe spojovalo z myšlenky na Ježíše, kterého milovali a ctili nade vše, se kterým rozmlouvali a putovali, kterého se dotýkali, dokonce i po jeho zmrtvýchvstání… PPZ 163.5

Teď již pro ně nebe nebylo neurčitým nepochopitelným prostorem. Nyní se na nebe dívali jako na svůj příští domov, kde jejich Spasitel pro ně ve své lásce připravuje příbytky. (The Spirit of Prophecy, sv. 3, s. 262) PPZ 163.6

Někteří lidé z obavy, aby si život vykoupených příliš nezhmotnili, všechny biblické zprávy o budoucím domově zduchovňují. Ježíš Kristus své učedníky ujistil, že odchází pro ně připravit příbytky v Otcově domě. (The Great Controversy, s. 674,675) PPZ 163.7

Na nově učiněné zemi se budou vykoupení zabývat a těšit tím, co přinášelo na počátku štěstí Adamovi a Evě. Bude to opět rajský život, život v zahradě a na poli. (Prophets and Kings, s. 730,731) PPZ 164.1

Nepopsatelná nádhera

Viděla jsem Ježíšovu nádheru a slávu. Jeho tvář byla jasnější než slunce v poledne. Jeho roucho bylo bělejší než nejbělejší běloba. Jak jen vám mohu… popsat slávu nebes a nádheru andělů, zpívajících a hrajících na desetistrunných harfách! (Letter 3, 1851) PPZ 164.2

Tyto neobyčejně krásné věci, které jsem tam viděla, nemohu ani vylíčit. Kdybych tak mohla mluvit řečí Kanánu, pak bych snad mohla trochu vyprávět o slávě toho světa. (Early Writings, s. 19) PPZ 164.3

Lidská řeč mi neumožňuje, abych se byť jen pokusila popsat nebesa. Když se přede mnou ten pohled objevil, jen jsem tiše stála uchvácena obdivem. Nepřekonatelná krása a neobyčejná sláva mne tak uchvátila, že jsem odložila pero a zvolala: “Ó, jaká láska! Jaká podivuhodná láska!” I sebevznešenější řeč nemůže vylíčit slávu nebes nebo popsat nevystižitelnou hloubku Spasitelovy lásky. (Early Writings, s. 289) PPZ 164.4

Lidská řeč nedokáže popsat odměnu, která čeká spravedlivé. Pochopí ji jen lidé, kteří ji zakusí. Rozum smrtelného člověka nemůže pochopit slávu Božího ráje. (The Great Controversy, s. 675) PPZ 164.5

Kdybychom jedinkrát spatřili nebeské město, nechtěli bychom již nikdy bydlet na zemi. (The Signs of the Times, 8. dubna 1889) PPZ 164.6

Bystřiny, pahorky a stromy

Viděla jsem strom života a Boží trůn. Od trůnu vycházela řeka čisté vody a na obou stranách této řeky byl strom života. Kmen stromu z čistého zářícího zlata byl na obou březích. Zpočátku jsem se domnívala, že vidím dva stromy. Když jsem se však podívala znovu, viděla jsem, že na vrcholu byly spojeny. Tak stojí strom života na každé straně řeky života. Jeho větve se klonily až k místu, kde jsme stáli. Jeho ovoce bylo nádherné, vypadalo jako zlato smíchané se stříbrem. (Early Writings, s. 17) PPZ 164.7

Budou tam věčně proudící toky, průzračné jako křišťál, a na jejich březích budou šumící stromy zastiňovat cesty, připravené pro Boží vykoupené. Rozsáhlé nížiny tam budou stoupat ke krásným pahorkům a Boží hory zdvíhat své majestátní vrcholky. V pokojných rovinách, při živých tocích, najde Boží lid, který byl na světě tak dlouho poutníkem a cizincem, svůj domov. (The Great Controversy, s. 675) PPZ 164.8

Květiny, ovoce a zvířata

Potom jsem viděla jiné pole se všemi druhy květin, a když jsem je utrhla, zvolala jsem: “Ony nikdy neuvadnou!” Opět jsem viděla jiné pole s vysokou trávou, překrásnou na první pohled, byla svěže zelená, a když se majestátně vlnila na počest Krále Ježíše, leskla se jako stříbro a zlato. Pak jsme vstoupili na pole, kde byly všechny druhy zvířat — lev, beránek, levhart, vlk — všechna spolu v úplné svornosti. Procházeli jsme jejich středem a ona nás pokojně následovala. PPZ 165.1

Pak jsme vešli do lesa, ne do tmavého lesa, jaké máme zde, nýbrž do světlého a překrásného. Všichni jsme zvolali: “Budeme bezpečně přebývat na samotách a spát v lesích.” Prošli jsme lesem a pokračovali dál směrem k hoře Sion… PPZ 165.2

Na hoře byl neobyčejně krásný chrám. Kolem chrámu byly všechny druhy stromů, aby okrašlovaly toto místo. Buky, smrky, jedle, olivy, myrty a granátové jabloně, větve fíkovníků se skláněly pod tíhou ovoce. To vše bylo příčinou, že toto místo bylo velmi krásné… PPZ 165.3

Viděla jsem stůl z čistého stříbra dlouhý mnoho mil, avšak naše oči jej přece mohly přehlédnout. Viděla jsem tam ovoce ze stromu života, manu, mandle, fíky, granátová jablka, vinné hrozny a mnohé jiné druhy ovoce. (Early Writings, s. 18,19) PPZ 165.4

Síla věčného mládí

Všichni vyjdou ze svých hrobů tak velcí, jak velcí do nich byli uloženi. Mezi vzkříšenými bude mohutný a vznešený Adam, jen o málo menší než Boží Syn. Výrazně se bude lišit od lidí pozdějších generací, z toho bude patrné, jak velice lidstvo degenerovalo. Všichni však vstanou se svěžestí a silou věčného mládí. … Vykoupení budou mít opět přístup ke stromu života z dávno ztraceného ráje a “porostou” (Malachiáš 3,18 BK) tak, že dosáhnou plné postavy lidského rodu v jeho původní podobě. (The Great Controversy, s. 644,645.) PPZ 165.5

Kdyby Adam nebyl při svém stvoření obdařen nejméně dvacetinásobnou životní silou, než jakou mají dnešní lidé, lidstvo by při své současné životosprávě, odporující zákonům přírody, dávno vyhynulo. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 138) Nikdo nebude potřebovat odpočinek, ani po něm nebude toužit. Nikoho neunaví konat Boží vůli a chválit jeho jméno. Budeme stále cítit svěžest jitra, které nikdy neskončí. … Přijímání nových poznatků neunaví mysl a nevyčerpá tvůrčí sílu. (The Great Controversy, s. 676,677) PPZ 165.6

Nebesa znají jen zdraví. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 172) PPZ 166.1

Je nám přislíbeno štěstí

…Ježíš poodhalil tajemství budoucnosti. “Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.” Matouš 22,30; (Touha věků, s. 385) PPZ 166.2

Dnes si mnozí myslí, že na nové zemi se budou lidé vdávat a ženit a že se budou rodit děti. Ti, kteří věří Písmu, nemohou přijímat takové učení. To, že se na nové zemi budou rodit děti, nepochází z “prorockého slova”. … PPZ 166.3

Je opovážlivé spekulovat o věcech, o kterých se Bůh ve svém Slově nezmínil. Nemáme spekulovat o našem budoucím stavu. (Selected Messages, sv. 1, s. 172,173) PPZ 166.4

Boží spolupracovníci nemají ztrácet čas spekulacemi o podmínkách života na nové zemi. Je troufalé ztratit se v domněnkách a teoriích o věcech, které nám Pán nezjevil. On učinil všechna opatření pro náš šťastný budoucí život a je zbytečné o jeho plánech spekulovat. Také nesmíme srovnávat skutečnost budoucího života s podmínkami současnosti. (Gospel Workers, s. 314) PPZ 166.5

Totožnost nám zůstane

Ježíšovo vzkříšení představuje konečné zmrtvýchvstání všech, kdo zemřeli v Pánu. Učedníci poznali tvář zmrtvýchvstalého Spasitele, jeho chování i řeč. Tak jako vstal z mrtvých Ježíš, mají vstát i lidé, kteří zesnuli v něm. Jednou poznáme své přátele stejně, jako učedníci poznali Ježíše. I kdyby je nemoc v tomto smrtelném životě nějak poznamenala, změnila nebo znetvořila, vstanou dokonale zdraví a krásní. Jejich totožnost však zůstane i v oslaveném těle plně zachována. (Touha věků, s. 513) PPZ 166.6

Vstaneme stejní, ale bez nemocí a všech vad. Znovu ožijeme, budeme mít stejnou osobnost i vlastnosti, takže nás naši přátelé rozpoznají. (The S.D.A. Bible Commentary, sv. 6, s. 1093) PPZ 166.7

Budeme tam poznávat a sami budeme poznáni. Láska a soucit, které Bůh vložil do lidské duše, tam naleznou nejpravdivější a nejlepší použití. (Education, s. 306) PPZ 166.8

Pěkný a harmonický

Když Adam vyšel z ruky Stvořitele, měl statnou a harmonickou postavu. Byl více než dvakrát vyšší než dnes na zemi žijící lidé, a přitom měl velmi krásné proporce. Byl dokonalý a krásný, jeho kůže nebyla bílá ani šedivá, nýbrž načervenale planoucí zdravím. Eva nebyla tak vysoká jako Adam, její hlava dosahovala něco málo nad jeho ramena. Byla velmi půvabná, její postava byla dokonalá a velmi krásná. (Spiritual Gifts, sv. 3, s. 34) PPZ 167.1

Tento nevinný pár nenosil umělý oděv; byl oděn světlem, slávou a svatozáří právě tak jako andělé. Pokud žili v poslušnosti k Bohu, zahaloval je tento světelný šat. (Patriarchs and Prophets, s. 45) PPZ 167.2

Radost ze setkání

Na každé straně brány vidíme zástupy andělů, a když jí procházíme, Ježíš říká: “Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.” Matouš 25,34. Chce, abychom se radovali s ním. Co to znamená? Je to radost z výsledků vašeho úsilí, otcové. Radost z ovoce vaší námahy, matky. Jsou zde vaše děti a na jejich hlavách koruny života. (Child Guidance, s. 567,568) PPZ 167.3

Největším darem od Boha je Kristus. Jeho život patří nám, neboť byl dán za nás. Zemřel za nás a byl vzkříšen, abychom mohli vyjít z hrobů ke slavnému společenství s nebeskými anděly, abychom se mohli setkat s našimi milovanými a rozpoznat jejich tváře. Tím, že se podobají Kristu, nemizí jejich charakter, ale bude proměněn do jeho vznešené podoby. Každý svatý, který má zde na zemi rodinu, tam pozná své drahé. (Selected Messages, sv. 3, s. 316) PPZ 167.4

Děti a duševně nemocní

Když malé děti vstanou ze svých hrobů nesmrtelné, ihned se ocitnou v náručí svých matek. Setkají se znovu, aby se už nikdy neodloučily. Mnozí maličcí tam však matku mít nebudou. Ty přijmou andělé a zavedou je ke stromu života. (Selected Messages, sv. 2, s. 260) PPZ 167.5

Někteří se ptali, jestli budou malé děti věřících rodičů spaseny, když jejich charakter ještě nebyl vyzkoušen. Odpověděla jsem, že víra věřících rodičů chrání děti, jako tomu bylo, když Bůh seslal svůj soud na egyptské prvorozené… PPZ 167.6

Nevíme, jestli všechny děti nevěřících rodičů budou spaseny, protože Bůh v této věci svůj úmysl neoznámil. (Selected Messages, sv. 3, s. 313-315) PPZ 167.7

Jde-li o případ “A”, vidíš ho takového, jakým je nyní. Naříkáš nad jeho duševní nemocí. On si však hřích neuvědomuje. Boží milost odstraní jeho zděděnou, vrozenou mentální zaostalost a on obdrží dědictví s věřícími. Tobě dal Pán rozum. “A” je podle rozumových možností dítětem, jeho přítulnost a poslušnost je dětská. (Manuscript Releases 8, s. 210) PPZ 168.1

Věřícím matkám je vzdána čest

Když zasedne soud a budou otevřeny knihy, když velký Soudce prohlásí: “Činil jsi dobře,” a koruna nesmrtelné slávy bude vložena na hlavu vítěze, mnozí před očima shromážděného vesmíru pozvednou své koruny, budou ukazovat na své matky a říkat: “To ona mne díky Boží milosti učinila tím, kým jsem. Její poučování a modlitby byly požehnáním pro mé spasení.” (Messages to Young People, s. 330) PPZ 168.2

Boží andělé zvěčňují jména matek, které vynakládají velké úsilí, aby získaly své děti pro Ježíše Krista. (Child Guidance, s. 568) PPZ 168.3

Získání lidí pro Krista

Když se vykoupení postaví před Pána, shromáždí se tam také mnozí, kteří zde budou jen díky věrnému a trpělivému úsilí vynaloženému za ně v přímluvných modlitbách a v opravdovém přesvědčování, aby hledali spasení v Kristu. Takto obdrží svoji odměnu ti, kteří na tomto světě spolupracovali s Bohem. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 196,197) PPZ 168.4

Když se otevřou brány nebeského Jeruzaléma a budou se otáčet na lesknoucích se závěsech, národy, které zachovávaly pravdu, vejdou dovnitř. Koruny slávy budou na jejich hlavách a lidé vzdají Bohu čest a chválu. Tehdy k tobě někteří přijdou a řeknou: “Kdybys se mnou tak upřímně nehovořil, kdybys kvůli mně neplakal a horlivě se za mne nemodlil, nikdy bych nespatřil Krále v jeho nádheře.” To bude ta nejkrásnější odměna. Jak málo významná je pochvala lidí v tomto pomíjivém pozemském životě ve srovnání s nekonečnou odměnou, která čeká věrné v příštím nesmrtelném životě! (Words of Encouragement to Self-supporting Workers, s. 16) PPZ 168.5

Charakter zůstane

Chceš-li být svatým v nebi, musíš být nejprve svatým na zemi. Charakter, který jsi získal v tomto životě, se smrtí ani zmrtvýchvstáním nezmění. PPZ 168.6

Vyjdeš z hrobu se stejnými sklony či touhami, jaké jsi projevoval doma či ve společnosti. Ježíš při svém příchodu nezmění charakter lidí. Dílo proměny musí být vykonáno nyní. Náš každodenní život rozhoduje o naší budoucnosti. Musíme činit pokání, vidět jasně vady našeho charakteru a zvítězit nad nimi Kristovou milostí. V době zkoušky musí být náš charakter zformován tak, abychom byli připraveni k obývání nebeských příbytků. (Manuscript Releases 13, s. 82) PPZ 169.1

Nebeský pokoj a láskyplná atmosféra

Nevlídní a nezdvořilí lidé již nebudou svou přítomností narušovat pokoj a soulad nebeských příbytků. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 140) PPZ 169.2

V nebesích je všechno ušlechtilé a vznešené. Všichni usilují o dobro a štěstí ostatních. Nikdo se nevěnuje jen sám sobě. Největší radostí svatých bytostí je vidět radost a štěstí těch, kteří je obklopují. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 239) PPZ 169.3

Zdálo se mi, že jsem se ocitla tam, kde vládne ničím nerušený pokoj a kde již nejsou žádné pozemské spory. Bylo to v nebi, v království spravedlnosti, kde žijí jen samé svaté a čisté bytosti. Desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců žijí šťastně ve vzájemné důvěře a chválí Boha a jeho Syna. Jejich hlasy se pojí v dokonalé harmonii. Nikdy si vzájemně neubližovali. Nebeská knížata, mocnáři této nádherné říše, se předstihují v tom, co je dobré, a usilují o štěstí a radost druhých. Největší z nich považuje sám sebe za nejmenšího a nejmenší je největším ve své vděčnosti a v bohatství lásky. PPZ 169.4

Pro temné bludy zatemňujících intelekt tam není místo. Pravda a vědomosti, jasné a dokonalé, odstraňují všechny pochybnosti. Žádný projev nejistoty nevrhá svůj ponurý stín na šťastné obyvatele. Žádný ohlas či ozvěna sporu nenarušují dokonalý pokoj nebe. Jeho obyvatelé neznají zármutek ani slzy. Vše je v dokonalé harmonii, dokonalém pořádku a čisté radosti. PPZ 169.5

Nebe je místem, kde sympatie sídlící ve všech srdcích jsou vyjádřeny v každém pohledu. Panuje zde láska. Není zde žádný nesoulad, žádné spory či slovní roztržky. (Manuscript Releases 9, s. 104,105) PPZ 169.6

Žádná pokušení ani hřích

Nebude zde strom poznání dobrého a zlého, který by mohl být příležitostí k pokušení. Také zde nebude pokušitel ani možnost páchat zlo. (Education, s. 302) PPZ 169.7

Slyšela jsem vítězné volání svatých andělů a vykoupených lidí, který zněl jako koncert tisíců hudebních nástrojů. Vyjadřoval radost z toho, že již nikdy více nebudou satanem trápeni a pokoušeni a že obyvatelé ostatních světů budou od něj a jeho pokušení navždy osvobozeni. (The Story of Redemption, s. 416) PPZ 169.8

Komunikace s Otcem a jeho Synem

Boží lid bude mít přednost osobně se stýkat s Otcem a Synem. … Potom však Boha uvidíme tváří v tvář, žádný závoj nebude zastírat náš pohled. (The Great Controversy, s. 676,677) PPZ 170.1

Navždy s ním budeme bydlet a přebývat ve světle jeho nádherné tváře. Mé srdce bije radostí nad touto úžasnou vyhlídkou. (In Heavenly Places, s. 352) PPZ 170.2

Nebe je tam, kde je Kristus. Nebe by nebylo nebem pro ty, kteří Ježíše milují, kdyby tam nebyl. (Manuscript 41, 1897) PPZ 170.3

Bůh bude jejich Bohem a oni budou jeho lidem. Budou si navzájem blízcí a bude mezi nimi panovat láska. (Touha věků, s. 385) PPZ 170.4

Koruny, které sám vložil na naše hlavy, položíme k nohám Vykupitele a dotekem zlatých harf naplníme celá nebesa chválami toho, který sedí na trůnu. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 254) PPZ 170.5

Pokud jsou Bohu věrni v tomto životě, nakonec “budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno”. Zjevení 22,4. V čem jiném spočívá požehnání nebe než ve spatření Boha? Jakou větší radost může prožívat hříšník spasený Kristovou milostí, než když může hledět na Boží tvář a být si vědom toho, že je to tvář jeho Otce? (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 268) PPZ 170.6

Společenství andělů s věrnými všech věků

Všichni vykoupení pak pochopí službu andělů ve svých životech. Jaká to bude zkušenost potkat se s andělem, který nás chránil od prvého okamžiku našeho života! Sledoval naše kroky, chránil nás v dobách nebezpečí, byl s námi i v okamžiku smrti, zapamatoval si místo našeho posledního odpočinku, a také nás při vzkříšení první pozdravil. Jaké to bude, až se od něj dovíme, jak v našich životech Bůh zasahoval a jak s námi spolupracoval při každém správném činu! (Education, s. 305, 1903) PPZ 170.7

O viditelných i neviditelných nebezpečích, ze kterých nás Boží andělé vyvedli, se však dozvíme až ve světle věčnosti. (Touha věků, s. 149) PPZ 170.8

Láska a soucit, které Bůh vložil do lidského srdce, se tam projeví nejplněji a nejušlechtileji. Čisté společenství se svatými bytostmi, harmonický společenský život se vznešenými anděly i těmi, kdo byli ve všech dobách Bohu věrni, kdo vyprali svá roucha a vybělili je v krvi Beránkově, svatá pouta, která spojují “každý nebeský i pozemský rod” (Efezským 3,15) — to vše bude přispívat ke štěstí vykoupených. (The Great Controversy, s. 677) PPZ 170.9

Svědectví pro nepadlé bytosti

“…Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil…” Matouš 20,28. Kristovo dílo zde na zemi je pokračováním díla v nebi. Proto naší odměnou za spolupráci s ním na tomto světě bude ještě větší nasazení v jeho službě ve světě, který přijde. “Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh.” Izajáš 43,12. Takovými svědky budeme i na věčnosti. PPZ 171.1

Proč tento velký spor trval tak dlouho? Proč nebyl satan zničen na samém počátku své vzpoury? To proto, aby se celý vesmír mohl přesvědčit o Boží spravedlnosti v jednání se zlem a aby hřích mohl být navždy odsouzen. V plánu spasení existují takové výšiny a hloubky, které nemůže náš rozum vysvětlit, zázraky, na které se i andělé dívají s obdivem. Ze všech stvořených bytostí pouze vykoupení poznali na vlastní kůži skutečný boj s hříchem. Spolupracovali s Kristem a zakusili to, co ani andělům nebylo dáno prožít, měli spoluúčast na Kristově utrpení. Neměli by vyprávět o tajemství spasení? Neměli by říci něco, co by mělo význam pro nepadlé bytosti? (Education, s. 308) PPZ 171.2

Chválení Boha bohatou melodickou hudbou

V tom požehnaném světě bude hudba a zpěv znít nádherně a úchvatně. Žádné smrtelné ucho nic takového neslyšelo, žádná mysl není schopna si nic podobného představit. … PPZ 171.3

Píseň, kterou budou zpívat vykoupení, píseň jejich vlastní zkušenosti, bude hlásat slávu Bohu: “Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože Všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů. Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý…” Zjevení 15,3.4; (Education, s. 307-309) PPZ 171.4

Jeden anděl všechny vedl. Nejdříve se dotkl struny harfy a udal správný tón. Pak všichni společně zpívali nebeské melodie. Není možné to vůbec popsat. Byla to božská melodie. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 146) PPZ 171.5

Nepřijde již jako muž bolesti, ale jako oslavený vítězný král se postaví na Olivovou horu a potom zazní haleluja Židů i hosana pohanů a hlasy obrovského zástupu vykoupených budou provolávat: Korunujte jej na Pána všeho! (Touha věků, s. 529) PPZ 171.6

Poklady vesmíru

Jak široké pole se tam otevře našemu studiu, až bude odstraněn závoj, který zatemňuje náš zrak, a naše oči spatří svět krásy, ze kterého nyní zachycujeme pouhé záblesky pomocí mikroskopu. Uvidíme slávu nebes, kterou nyní jenom zdaleka zkoumáme dalekohledem. Navždy bude odstraněn hřích a celá země se objeví “v kráse Pána Boha našeho”! Vědci tam budou moci číst zprávu o stvoření a již nenaleznou nic, co by jim připomínalo zákon hříchu. Budou naslouchat hlasům přírody a neuslyší ani hlas nářku, ani bolestné sténání. … PPZ 172.1

Boží děti budou moci zkoumat všechny poklady vesmíru. S nevýslovným nadšením budeme pronikat do radosti a moudrosti bytostí, které nepadly. Rozdělí se s námi o poklady, které byly získány během věků strávených v rozjímání o Božím díle. (Education, s. 301.305) PPZ 172.2

Neomezeni smrtelností a únavou poletí na vzdálené světy, které trpěly pohledem na lidskou bídu a které jásaly štěstím při zprávě o každém vykoupeném člověku. … Nezkresleně budou pozorovat slávu stvoření — slunce, hvězdy a hvězdné systémy —, jak všechny ve stanoveném řádu krouží kolem Božího trůnu. Každá věc, od nejmenší po největší, nese jméno Stvořitele a všechno ukazuje bohatství jeho moci. (The Great Controversy, s. 677,678) PPZ 172.3

Tajemství plánu vykoupení

Vykoupení budou cestovat a navštěvovat nové světy. Mnoho času věnují studiu tajemství vykoupení. (The S.D.A. Bible Commentary, sv. 7, s. 990) PPZ 172.4

Otázka vykoupení bude zajímat srdce, mysl i duši spasených po celou věčnost. Pochopí pravdy, které Ježíš chtěl svým následovníkům objasnit již dávno, ale nemohl, protože jim chyběla potřebná víra. Stále znovu budou objevovat nové pohledy na Kristovu dokonalost a velkolepost. Starostlivý a věrný hospodář bude přes nekonečné věky vynášet ze svého pokladu stará i nová bohatství. (Christ's Object Lessons, s. 134) PPZ 172.5

Teprve potom se před námi otevře panoráma velkého sporu, který vznikl ještě před počátkem země a který skončí až na konci dějin této země. Vše bude odhaleno — původ hříchu, jeho neblahá a podvodná moc, vítězství pravdy nad falešným učením. Závoj mezi viditelným a neviditelným světem bude odstraněn a našemu zraku se zjeví úžasné věci. (Education, s. 304) PPZ 172.6

I když skončí pozemské starosti, bolesti i pokušení a budou odstraněny jejich příčiny, vykoupení si vždy budou jasně uvědomovat, kolik stála jejich záchrana. … PPZ 172.7

Náš Vykupitel navždy ponese stopy po svém ukřižování. Na jeho raněné hlavě, v jeho boku, na jeho rukou a nohou zůstanou jediné stopy krutého díla, které působí hřích. (The Great Controversy, s. 651.674) PPZ 173.1

Rozřešení životních dilemat

Teprve potom se vysvětlí všechny zmatky našeho života. Tam, kde se zdálo, že existuje pouze zklamání, zmařené úmysly a zničené plány, uvidíme velké, všeobsahující a k cíli vedoucí plánování v jedinečném božském souladu. (Education, s. 305) PPZ 173.2

Tam nás Ježíš povede podél řeky živé vody, která vytéká od Božího trůnu, a vysvětlí nám ty temné situace, kterými nás na této zemi provedl, aby zdokonalil naši povahu. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 254) PPZ 173.3

Všechno, co nás z Boží prozřetelnosti dosud mátlo, nám bude v budoucím světě objasněno. Bude nám odhaleno tajemství milosti. Tam, kde omezená lidská mysl narážela pouze na zmatek a nenaplněné sliby, uvidíme jedinečný a dokonalý soulad. Pochopíme, že Boží nekonečná láska nám dala prožít zkušenosti, které pro nás byly nepředstavitelně těžké. Když však pochopíme něžnou péči toho, který působí, aby všechny věci napomáhaly k dobrému, budeme se těšit nevýslovnou radostí a plností slávy. (Testimonies For The Church, sv. 9, s. 286) PPZ 173.4

Výsledky ušlechtilých skutků

Všichni, kdo nezištně pracovali, spatří ovoce své práce. Teprve zde uvidí výsledek každého správného rozhodnutí a každého ušlechtilého činu. Něco málo z toho můžeme vidět již nyní. Avšak jak málo výsledků i té nejušlechtilejší práce na světě je patrné jejímu původci v tomto životě! Mnozí se nezištně a neúnavně namáhají pro ty, na které jednoho dne přestanou mít vliv. Rodiče a učitelé uléhají ke svému poslednímu spánku a mají pocit, že jejich životní dílo bylo konáno nadarmo. Nevědí, že jejich věrnost otevřela prameny požehnání, které nikdy nepřestanou vyvěrat. Jedině vírou mohou vidět, jak se děti, které vychovávali, staly požehnáním a inspirací pro své blízké a jak je díky tomu jejich vliv tisíckrát větší. PPZ 173.5

Mnohý pracovník vysílá do světa poselství povzbuzení, naděje a odvahy, slova, která přinášejí požehnání srdcím v každé zemi. Osamocený se namáhá a nemá tušení o výsledcích své práce. Takovým způsobem jsou udělovány dary, nesena břemena a dokončováno dílo. Lidé sejí semeno, z něhož jiní sklízejí nad jejich hroby požehnanou úrodu. Sázejí stromy, aby jiní mohli vychutnat ovoce. Musejí se spokojit s tím, že dali impuls k dobru. Až v budoucnu na nové zemi uvidíme působení a výsledky všech těchto činů. (Education, s. 305,306) PPZ 173.6

Naše radost bude stále růst

V plánu vykoupení jsou tajemství, nad kterými i andělé v nebi neustále žasnou — to, že se Boží Syn stal člověkem a ve všech směrech byl rovný lidem. Jedinečná Otcova láska a blahosklonnost, která obětovala svého Syna. … PPZ 174.1

Toto vše budou vykoupení studovat po celou věčnost. Když budou pozorovat Boží dílo ve stvoření, budou se před jejich udivenými a šťastnými zraky otevírat stále nové pravdy. Zatímco budou více a více poznávat moudrost, lásku a Boží moc, bude se jejich rozum stále rozvíjet a budou prožívat stále větší radost. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 702,703) PPZ 174.2

Léta věčnosti, jak poplynou, budou přinášet stále bohatší a stále slavnější poznání Boha a Ježíše Krista. Jak se bude rozšiřovat poznání, poroste láska, úcta a štěstí. Čím více budou lidé poznávat Boha, tím více budou obdivovat jeho charakter. Když jim Pán Ježíš bude postupně odhalovat bohatství vykoupení a úžasné činy vykonané ve velkém sporu se satanem, budou srdce vykoupených projevovat ještě větší lásku a s ještě větší radostí uchopí zlaté harfy a desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců hlasů se spojí v mohutném chvalozpěvu. (The Great Controversy, s. 678) PPZ 174.3

Bez hranic

Budou se tam rozvíjet všechny síly, každá schopnost a každé nadání se prohloubí. Uskuteční se tam i ta největší odhodlání, bude dosaženo nejvznešenějších záměrů a nejvyšších cílů. Teprve tam vyvstanou nové možnosti, kterých bude možno dosáhnout. Budou to nové zázraky, které budeme obdivovat, a nové pravdy, které budeme moci pochopit. Stále budou vznikat nové podněty pro rozvoj těla, duše i ducha. (Education, s. 307) PPZ 174.4

Bez ohledu na to, jak daleko bychom pokročili v poznávání Boží moudrosti a moci, vždy nám zůstane ještě nekonečně více k poznávání. (The Review and Herald, 14. září 1886) PPZ 174.5

Všechna rodičovská láska, která od pokolení do pokolení proudila lidskými srdci, všechny studnice něžnosti, které se v lidských duších otevřely, nejsou ve srovnání s nekonečnou a nevyčerpatelnou Boží láskou ničím jiným, než jen malým potůčkem proti nesmírnému oceánu. Lidský jazyk nedokáže vyjádřit tuto lásku, pero ji nemůže popsat. Můžeme o ní věčně přemýšlet. Můžeme pilně studovat Písmo, abychom ji pochopili. Můžeme vynaložit všechny síly a schopnosti, které nám Bůh propůjčil, a snažit se porozumět lásce a milosrdenství nebeského Otce. Přesto zůstane nekonečně mnoho nepochopitelného. O této lásce můžeme přemýšlet po celé věky, avšak nikdy plně nepochopíme její délku a šířku, hloubku i výšku. Nepochopíme lásku, která vedla Boha k tomu, aby dal svého jednorozeného Syna za hynoucí svět. Celá věčnost nevystačí, abychom plně odkryli její podstatu. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 740) PPZ 174.6

Celý vesmír prohlásí, že Bůh je LÁSKA

Velký spor mezi dobrem a zlem skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření vládne soulad a štěstí. Od Boha, který všechno stvořil, proudí život, světlo a štěstí do všech stran nekonečného prostoru. Od nejmenšího atomu až po největší vesmírná tělesa, všechno živé i neživé, v nezkalené kráse a dokonalé radosti hlásá, že Bůh je láska. (The Great Controversy, s. 678) PPZ 175.1