Velké drama věků

146/291

Nové zklamání

Znovu však měli prožít zklamání. Čas čekání pominul, a Ježíš nepřišel. S tak pevnou vírou čekali na jeho příchod — a nyní prožili podobnou zkušenost jako Marie, když přišla k hrobu Spasitele a našla jej prázdný. Tehdy zvolala: “Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.” Jan 20,13. VDV 265.3

Pocit posvátné úcty, strach, že poselství by mohlo být pravdivé, způsobil, že se nevěřící po nějakou dobu drželi zpátky. Dokonce i poté, kdy doba čekání již minula, jejich odstup přetrvával — zpočátku se neodvážili posmívat zklamaným. Když se však po určitý čas neobjevily příznaky Božího hněvu, jejich strach se rozplynul a oni znovu vyrukovali se svými pošklebky. Mnozí z těch, kdo věřili v brzký Ježíšův příchod, se nyní zřekli své víry. Ti, kteří překypovali jistotou, by se zase se svou raněnou pýchou nejraději schovali před světem. Stejně jako Jonáš si stěžovali na Boha a v této chvíli by raději volili smrt než život. Lidé, kteří svou víru zakládali na názoru druhých, a nikoli na Božím slovu, nyní opět ochotně měnili své názory. Posměvači získali na svou stranu slabé a zbabělé, všichni se pak shodli, že není třeba se čehokoli obávat a není ani co očekávat. Doba minula, Pán nepřišel a svět půjde dál svou cestou po tisíce let. VDV 265.4

Opravdoví, upřímní věřící se vzdali všeho pro Krista a prožívali jeho blízkost jako nikdy dříve. Věřili, že světu předali poslední varování. Protože očekávali, že brzy budou žít v přítomnosti svého nebeského Pána a jeho andělů, přerušili do značné míry styk se všemi, kdo poselství nepřijali. Toužebně se modlili: “Přijď, Pane Ježíši, přijď brzy!” Ježíš však nepřišel. Vzít nyní na sebe znovu břemeno životních starostí a těžkostí, a k tomu ještě snášet narážky a posměch nevěřících, to pro ně bylo strašnou zkouškou víry a trpělivosti. VDV 265.5

Jejich zklamání však nebylo tak velké jako zklamání učedníků v době prvního příchodu Ježíše Krista. Když Ježíš vjížděl vítězoslavně do Jeruzaléma, jeho následovníci věřili, že se chystá nastoupit na Davidův trůn a že osvobodí Izrael od utlačovatelů. S velkými nadějemi a s radostným očekáváním se navzájem předháněli v prokazování úcty svému Králi. Mnozí před něj kladli své pláště a koberce, cestu mu vystlali palmovými ratolestmi. V nadšení a radosti svorně provolávali: “Hosana Synu Davidovu!” Když farizeové, zneklidnění a podráždění těmito výkřiky radosti, chtěli po Pánu Ježíši, aby své učedníky pokáral, Kristus jim odpověděl: “Budou-li oni mlčet, bude volat kamení!” Lukáš 19,40. Proroctví se muselo vyplnit. Přestože učedníci plnili Boží vůli, museli prožít trpké zklamání. Jen o několik dnů později se stali očitými svědky Kristovy mučednické smrti. Pak ho uložili do hrobu. Jejich očekávání se ani v nejmenším nesplnila. Jejich naděje zemřely s Ježíšem Kristem. Teprve když jejich Pán vítězně vstal z hrobu, pochopili, že proroctví všechno předpověděla a “že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých” Skutky 17,3. VDV 266.1

Pět set let předtím Pán prostřednictvím proroka Zachariáše prohlásil: “Rozjásej se, siónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a spásu nesoucí, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.” Zacharjáš 9,9. Kdyby učedníci pochopili, že se Pán Ježíš ubírá k soudu a smrti, nebyli by schopni toto proroctví naplnit. VDV 266.2

Podobně také Miller a jeho spolupracovníci splnili proroctví a šířili poselství, které se měl podle Písma svět dozvědět. Nikdy by tento úkol nesplnili, kdyby porozuměli proroctvím, která předvídala jejich zklamání. Zvěstovali by jiné poselství, které má být hlásáno až před příchodem Pána všem národům. Poselství prvního a druhého anděla byla kázána v pravý čas a své poslání splnila. VDV 266.3

Okolí sledovalo celé dění a předpokládalo, že se adventní hnutí zhroutí, jestliže v očekávanou dobu Kristus nepřijde. I když mnozí podlehli silnému pokušení a zřekli se své víry, jiní odolali a zůstali pevní. Ovoce adventního hnutí — duch pokory a zpytování srdce, zřeknutí se světa a změny života —, které provázelo toto hnutí, bylo důkazem, že je to Boží dílo. Neodvážili se jakkoli popřít, že kázání o druhém příchodu Ježíše Krista provázela moc Ducha svatého. Ve výpočtu prorockých období také nemohli najít žádnou chybu. Ani ti nejschopnější odpůrci nedokázali vyvrátit jejich výklad proroctví. Bez důkazů z Bible ovšem nemohli opustit stanovisko, k němuž dospěli upřímným studiem Písma a pod vlivem Božího Ducha, stanovisko, které odolalo pronikavé kritice a rozhořčeným útokům ze strany všeobecně uznávaných náboženských učitelů i proslulých učenců a obstálo navzdory útokům učenosti, výřečnosti i výsměchu lidí úctyhodných i nízkých. VDV 266.4